Hraví řešitelé hádanek: Překvapivě inteligentní havrani polní

25.12.2021 - Jaroslav Monte Kvasnica

V zimě zaplaví okolí našich měst a vesnic početná havraní hejna. Havrani sice většinu lidí neupoutají krásou, ale jejich inteligence a životaschopnost vás při pozorném sledování rozhodně zaujme

<p>Starší havrany poznáte podle olysalého kořene zobáku; mladší mají kořen zobanu plně opeřen. Peří na nohou havranům mírně odstává a tvoří slušivé „kalhotky“. <em>(foto: Wikimedia Commons, Mark Winterbourne, CC BY 2.0)</em></p>

Starší havrany poznáte podle olysalého kořene zobáku; mladší mají kořen zobanu plně opeřen. Peří na nohou havranům mírně odstává a tvoří slušivé „kalhotky“. (foto: Wikimedia Commons, Mark Winterbourne, CC BY 2.0)


Reklama

Městská a příměstská příroda v zimě s odletem tažných ptáků poněkud osiří. Stále je ale na co koukat a jedněmi z nejvděčnějších objektů pozornosti jsou zimní hosté ze severu – havrani polní.

Miliony se nekonají

Zatímco „čeští“ havrani polní (Corvus frugilegus), kteří u nás hnízdí, odlétají zpravidla už v průběhu října na zimoviště v západní Francii, zároveň k nám ve stejnou dobu přilétají obrovská havraní hejna z Polska, z Běloruska a z Ruska až od Uralu. V hejnech havranů přilétají i kavky obecné (Corvus monedula).

Ornitologové ještě nedávno odhadovali, že v Česku zimují 2–4 miliony severských havranů a kavek. Podrobný výzkum havraních nocovišť však prokázal, že zimní měsíce u nás přečkává maximálně půl milionu těchto černých ptáků. Zimující havrani od nás postupně odlétají zpět na svá daleká hnízdiště. Dobu jejich odletu určuje charakter zimy, ale většina z nich mizí přibližně koncem března nebo počátkem dubna.

Odhodlaní „vykradači“ popelnic

Havrani se živí hmyzem, červy, plži, malými obratlovci, přiživují se na mršinách, nepohrdnou semeny a dokonce ani psími výkaly. Mnoho příležitostí jim nabízí rozmařilá lidská civilizace. Úspěšnost při získávání potravy společně s nespornou inteligencí dávají těmto opeřencům prostor pro hry, které i z lidského pohledu nepostrádají humor.

Pozorovat jejich vynalézavost je občas opravdu zábavné. Při vybírání kontejnerů, které přetékají lidskými odpadky, často pracují jako tým. Nejednou jsem měl možnost přihlížet, jak dvojice opeřených lapků vytahuje igelitový pytel z otevřené popelnice. Sotva se jim podařilo dostat ho ven, další havrani ho rozpárali mohutnými zobany a hostina mohla začít.

Nepokojná havraní mysl

Havrani ovšem nejsou odkázáni na zbytky po lidech a s oblibou vyhledávají pochoutky z tradičních zdrojů. Například milují ořechy a pokud se do zvlášť tvrdých plodů nemohou dostat, hodí ořech na vozovku a trpělivě čekají, až ho projíždějící auto „rozlouskne“. Pak ovšem musí vybrat poživatelné jádro ze změti rozdrcených skořápek. Jejich obratnost při takovém nebezpečném rodeu je obdivuhodná a člověku nedělá problém představit si, že se ptáci touto odvážnou hrou nejen zasytí, ale také pobaví.

Už zakladatel etologie Konrad Lorenz upozornil, že havrani a krkavci se při nevhodném chovu v zajetí bez dostatku podnětů mohou doslova unudit k smrti. „Jsou zvyklí na aktivní přístup k životu,“ tvrdil Konrad Lorenz, „chtějí stále něco zkoumat a řešit.“

Ikona moudrosti

Inteligence a obratnosti havranů si povšimli i příslušníci mnoha národů. V Číně byl havran symbolem dynastie Ču. Pro indiánské kmeny severozápadní Kanady a na Aljašce, ale i pro některé přírodní národy Sibiře, byli černí letci nejdůležitějším totemovým zvířetem a symbolem moudrosti. Severské kmeny Tlingitů, Haidů, Kwakiutlů a Cimšjanů umístily havrana na vrchol své víry.

Geniální sochař a řezbář z kmene Haida Bill Reid napsal: „Dnešní svět obecně sdílí víru, že před několika tisíci lety mongolští nomádi přešli po jakémsi úzkém pruhu země, a tak vznikly kmeny dnešních amerických indiánů. Pravda ovšem samozřejmě je, že Havran našel otce našich předků ve škebli na naikunské pláži...“

Havran v symbolice Evropy

V Evropě hrál havran důležitou roli v mytologii Germánů (vikingský bůh války Odin měl dva kouzelné havrany, jeden zastupoval „myšlení“ a druhý „paměť“), a později vstoupil, díky své zchytralosti i do populárních bajek. Havran prý také předpověděl Platónovu i Ciceronovu smrt.

Pro křesťanskou Evropu se havrani stali většinou chmurným symbolem popravišť a hřbitovů, i když Nicolas J. Saunders ve své knize Mytická síla zvířat upozorňuje na vzácné výjimky: „V biblické obraznosti je havran hluboce zápornou postavou, občas se však objeví i v pozitivnějším světle. V poušti přinesl Eliášovi chléb a maso a jeho velkorysost ke křesťanským svatým, jako byl Bernard a Kutbert, jimž nabídl jídlo a radu, z něj učinila symbol božské osamocenosti.“

TIP: Důstojní a inteligentní krkavci: Tmavočerní milenci větru

Pavel Houser v knize Havrani píše: „Havrani sehráli klíčovou roli už krátce po stvoření světa. Biblický Noe vypustil při Potopě havrana, aby našel zemi, na jeho návrat však čekal marně. Havran totiž létal sem a tam, dokud vody neopadly, a podařilo se mu nacházet dostatek potravy. V církevní symbolice byl proto havran později vnímán jako hříšník a odpadlík – místo aby se navrátil do Noemovy archy, tedy církve, usadil se u světských marností čili potravy. Havrana můžeme nalézt na středověkých vyobrazeních světských neřestí též jako atribut lakomství.“

Kam za havrany

Havrani jsou nepřehlédnutelní, najdete je v městských parcích, zahradách, na městských skládkách nebo na polích s ozimy... Jejich pozorování přinese milovníkům přírody mnoho poučení i potěšení.

Havrani nocují na společných nocovištích, k nimž se na noc slétají ze značné vzdálenosti (35–40 km). Před podvečerním odletem na nocoviště se slétají na společná shromaždiště. V Česku havrani využívají jen několika (asi 12) nocovišť. Z nich dvě největší jsou: Nymburk – Babín (až 110 000 nocujících havranů a kavek) a Kralupy nad Vltavou (až 100 000 havranů).

TIP: Vrány a havrani: Poznáte rozdíl?

Další nocoviště poskytují útočiště menšímu počtu ptáků (kolem 20 000). Nejvýznamnějšími z nich jsou Židlochovice (největší moravské nocoviště, kde nocují „brněnští“ havrani) a Louny-Počedlice.

Pokud navštívíte hromadné havraní nocležiště, určitě vás ohromí množství gumiček v havraních vývržcích. Proč havrani gumičky vlastně polykají se dosud ornitologům nepodařilo vysvětlit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Zajímavosti

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.

Historie

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907