Hrdina smetený komunismem: Režim připravil Karlu Janouškovi těžké chvíle

11.12.2019 - Naďa Reviláková

Bojoval v legiích, velel našim letcům v Anglii a strávil dvanáct let v komunistickém vězení. Životní příběh generála Karla Janouška se v mnohém neliší od osudu jiných československých válečných pilotů. Přece však je výjimečný.

<p>Karel Janoušek je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF. Tu mu 17. května 1945 udělil britský král Jiří VI.</p>

Karel Janoušek je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF. Tu mu 17. května 1945 udělil britský král Jiří VI.


Reklama

Mohl strávit celý život jako obyčejný úředník. To by však nesměl být Karel Janoušek. V dobách míru by to při svých ambicích nejspíš dotáhl až na ministra. Jenže neklidné časy dvacátého století mu připravily podstatně větší výzvy. A také strmější pád.

Za vojenskou slávou

Narodil se v roce 1893 v Přerově a po absolvování obchodní školy pracoval tři roky jako úředník ve firmě svého strýce. Pak však vypukla první světová válka a ta mu změnila život. Karel byl odveden do armády. Nastoupil do důstojnické školy a bojoval na italské a ruské frontě. Padl do ruského zajetí a podobně jako další jeho čeští spolubojovníci z rakouské armády zamířil do řad československých legií.

Zúčastnil se s nimi řady bitev, dvakrát byl zraněn a obdržel pět vyznamenání. Do vlasti se vrátil s hodností kapitána a úředničinu vyměnil za profesionální službu v armádě. Po absolutoriu Válečné školy a výcviku na leteckého pozorovatele a pilota zakotvil u vojenského letectva. Jednak učil na leteckém učilišti a přitom zastával funkce velitelů postupně několika leteckých pluků. Ale věnoval se s úspěchem také sportovnímu létání. 

Karel Janoušek byl velmi cílevědomý a po příčkách vojenských hodností stoupal stále výš. Od roku 1933 byl velitelem zemského letectva v Čechách. V roce 1937 jej povýšili do hodnosti brigádního generála a během mobilizace v roce 1938 byl velitelem letectva 1. armády. Kromě toho před vypuknutím druhé světové války stihl ještě absolvovat Přírodovědeckou fakultu UK, kde studoval meteorologii a geofyziku. Měl zkrátka v úmyslu ještě více vylepšit své schopnosti leteckého pozorovatele dokonalou znalostí rozmarů počasí. Ke studiu se nechal zapsat v roce 1936 ve dvaačtyřiceti letech! S hodností brigádního generála byl mezi svými studentskými kolegy skutečnou raritou. Studium zdárně zakončil doktorátem o tři roky později. 

Za vlast a za krále

Krátce po vypuknutí války se mu podařilo dostat do Francie krkolomnou cestou před Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Bejrút. Zastával zde funkci přednosty leteckého odboru u Československé vojenské správy, tedy v podstatě velitele československého letectva. To se postupně tvořilo z letců prchajících ze své vlasti. Snažil se z nich vybudovat samostatné československé letecké jednotky. To se mu však i kvůli byrokratickým průtahům nepodařilo. Navíc, jak pokračovala válka okupací Francie, musel prchat dál – tentokrát do Británie. Na jejích březích se společně s dalšími československými letci vylodil v polovině roku 1940. Tady opět pokračoval ve své snaze vytvořit samostatné československé letecké jednotky v rámci RAF, které by se okamžitě zapojily do bojových operací.

V letech války vykonával Karel Janoušek funkci inspektora československého letectva ve Velké Británii. Díky jeho zkušenostem i organizačním schopnostem mohli českoslovenští letci výrazně zasáhnout do bojů o Británii. A získat tak mezinárodní uznání nejen pro československé piloty, ale i pro jejich vlast.

Britský král Jiří VI. jej už na konci roku 1940 povýšil do hodnosti „Air Vice Marshala“, tedy něco jako divizního generála letectva. Udělil mu také vysoké vyznamenání  „Knight Commander of the Most honorable order of the Bath“ (Rytíř nejctihodnějšího Lázeňského řádu). V květnu 1945 byl pak Karel Janoušek povýšen do hodnosti Air Marshala. Byl tak jediným československým občanem, který této hodnosti dosáhl.

Z výsluní do kriminálu 

Do vlasti se vrátil až 13. srpna 1945. Návrat byl radostný i smutný zároveň. Většina jeho příbuzných prošla za války nacistickým vězněním. Už se neshledal se svojí manželkou, která zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi, stejně jako jeho sestra. Rovněž bratra umučili nacisté v Buchenwaldu

Dalo by se očekávat, že se Janoušek stane velitelem letectva. Do této funkce však byl už v květnu jmenován divizní generál Alois Vicherka. Odpovídal více směřování československé armády ke Stalinově Sovětskému svazu. Janouškovi však zásluhy tehdy ještě nikdo neupíral. Stal se proto podnáčelníkem hlavního štábu pro zvláštní úkoly. A v únoru 1947 zatímním inspektorem protiletecké ochrany hlavního štábu. Tady mohl své zkušenosti  války a hlavně pak ze systému britské protiletecké obrany a výstrahy zužitkovat alespoň v teoretické rovině. Rok na to však byly veškeré naděje, které Karel Janoušek vkládal do své buducnosti, definitivně pohřbeny.

Přišel únor 1948 a někdejší velitel československého letectva v Británii se stal jednou z jeho prvních obětí. Zkrátka jej „pobyt a funkce v Anglii za války ovlivnily tak, že se nesžil s dobou a prostředím,“ jak stálo v jednom z posudků. Ještě 28. února musel opustit svůj úřad a nastoupit nucenou zdravotní dovolenou. Dva měsíce na to jej zadrželi při pokusu o překročení hranic. Jeho pokus o útěk vyprovokoval nastrčený agent STB. Za to mu soud určil trest devatenáct let odnětí svobody. Následně pak dostal doživotí, protože se údajně pokusil utéct i z komunistického žaláře. Ze svého trestu si odseděl dvanáct let v těch nejtěžších věznicích. V rámci velké prezidentské amnestie jej propustili 9. května 1960. 

TIP: Nevděčná vlast: Komunistická perzekuce československých letců z Británie

Jeho život mimo mříže však nebyl o mnoho lehčí, než ten za nimi. Obdržel minimální důchod dvě stě korun a musel si tak přivydělávat jako pomocný skladník. V roce 1968 se sice ještě dočkal rehabilitace a zproštění všech obvinění. Ani tehdy mu však jeho generálskou hodnost nikdo nevrátil. K tomu došlo až v roce 1990 in memoriam, devatenáct let po Janouškově smrti. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907