Hubbleův teleskop objevil doposud nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru

04.04.2018 - Martin Reichman

Hubbleův vesmírný teleskop se do důchodu rozhodně nechystá. Podařilo se mu pořídit snímek vůbec nejvzdálenější hvězdy, jakou jsme doposud spatřili

<p>Hvězda Lensed Star 1 (LS1) je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. </p>

Hvězda Lensed Star 1 (LS1) je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. 


Reklama

Během pátrání po vzdálené supernově z Kupy galaxií MACS J1149-2223, zaznamenal tým amerických a španělských vědců nečekaný úspěch. Podařilo se jim objevit vůbec nejvzdálenější hvězdu, jakou jsme kdy spatřili.

V době, kdy tato hvězda již existovala, měl vesmír za sebou pouhých třicet procent svého současného věku. Spektroskopická měření Hubbleova teleskopu ukazují, že hvězda Lensed Star 1 (LS1) vznikla přibližně 4,4 miliardy let po Velkém třesku. Znamená to, že světlo z této hvězdy k nám putovalo zhruba 9 miliard let!

TIP: Nejbližší a nejvzdálenější objekty vesmíru okem Hubbleova teleskopu

Další analýza ukázala, že LS1 je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. Hvězdy třídy B jsou asi pětkrát větší než Slunce a mají zhruba tisíckrát větší zářivý výkon. Jejich životnost je kolem sto milionů let. Do stejné třídy patří například Rigel, Spica nebo Regulus.

Hvězda LS 1 byla objevena díky efektu gravitační čočky. Gravitační čočka funguje podobně jako lupa - díky tomu, že velmi hmotné objekty ohýbají a zesilují světlo, je možné objekty vzdálené natolik, že bychom je běžnou pozorovací technikou neměli šanci vidět.

  • Zdroj textu:

    spacetelescope.org

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907