Hubbleův teleskop objevil doposud nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru

04.04.2018 - Martin Reichman

Hubbleův vesmírný teleskop se do důchodu rozhodně nechystá. Podařilo se mu pořídit snímek vůbec nejvzdálenější hvězdy, jakou jsme doposud spatřili

<p>Hvězda Lensed Star 1 (LS1) je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. </p>

Hvězda Lensed Star 1 (LS1) je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. 


Reklama

Během pátrání po vzdálené supernově z Kupy galaxií MACS J1149-2223, zaznamenal tým amerických a španělských vědců nečekaný úspěch. Podařilo se jim objevit vůbec nejvzdálenější hvězdu, jakou jsme kdy spatřili.

V době, kdy tato hvězda již existovala, měl vesmír za sebou pouhých třicet procent svého současného věku. Spektroskopická měření Hubbleova teleskopu ukazují, že hvězda Lensed Star 1 (LS1) vznikla přibližně 4,4 miliardy let po Velkém třesku. Znamená to, že světlo z této hvězdy k nám putovalo zhruba 9 miliard let!

TIP: Nejbližší a nejvzdálenější objekty vesmíru okem Hubbleova teleskopu

Další analýza ukázala, že LS1 je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. Hvězdy třídy B jsou asi pětkrát větší než Slunce a mají zhruba tisíckrát větší zářivý výkon. Jejich životnost je kolem sto milionů let. Do stejné třídy patří například Rigel, Spica nebo Regulus.

Hvězda LS 1 byla objevena díky efektu gravitační čočky. Gravitační čočka funguje podobně jako lupa - díky tomu, že velmi hmotné objekty ohýbají a zesilují světlo, je možné objekty vzdálené natolik, že bychom je běžnou pozorovací technikou neměli šanci vidět.

  • Zdroj textu:

    spacetelescope.org

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907