Hvězdy mohou zčervenat: Stačí, když pohltí planetu bohatou na železo

17.06.2016 - Stanislav Mihulka

I hvězdy se mohou červenat. Italští vědci zjistili, že stačí, když pohltí planetu buhatou na železo


Reklama

Některé planety mají smůlu a skončí uvnitř hvězdy. Zatím nevíme, jak často se to stává a není vyloučeno, že se to kdysi stalo i ve Sluneční soustavě.

Když hvězda pohltí planetu, může mít nečekané následky. Italští badatelé pomocí počítačových simulací zjišťovali co se stane, když mladá hvězda pohltí planety různých velikostí – od planety velikosti Země až po planetu padesátkrát těžší.

Z jejich simulací vyplynulo, že když hvězda pohltí planetu obsahující železo a tento prvek se pak rozptýlí ve vnějších vrstvách hvězdy, dojde k jejímu zčervenání. Zčervenání je způsobeno tím, že kovy absorbují světelné záření kratších vlnových délek, což zdůrazní zbarvení hvězdy.

TIP: Ne každá modrá je dobrá: Extrémní svět exoplanety HD 189733b

V reálném vesmíru jsme takovou změnu zatím ještě nepozorovali. Pohlcení planety hvězdou zřejmě bývá extrémně rychlé a zachytit případnou změnu barvy hvězdy tak zřejmě nebude vůbec snadné.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: David A. Aguilar (CfA)



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bubliny metanu v jezeře Big Trail Lake. (foto: NASA, Sofie BatesCC BY-SA 4.0)

Věda
Historie

Magellanova mračna jsou trpasličí galaxie, které věrně provázejí Mléčnou dráhu po dlouhé miliardy let. (foto: ESO, J. C. MuñozCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Na mnoha snímcích Duhové hory můžete vidět nereálné barvy, které jsou výsledkem masivní barevné saturace. Tato fotografie je jen mírně upravený záběr pořízený za hezkého počasí. (foto: Shutterstock)

Příroda

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907