Hydrogelové náplasti využívají tělesné teplo k urychlení hojení

28.07.2019 - Stanislav Mihulka

Bioinženýři z Harvardovy univerzity vyvinuli aktivní náplasti pro hojení a dezinfekci ran inspirované pokožkou lidských embryí

<p>Hydrogelové náplasti v různých barvách</p>

Hydrogelové náplasti v různých barvách


Reklama

Až na několik experimentálních výjimek fungují náplasti obvykle tak, že prostě jen chrání poškozené místo na těle a nepodílejí se přímo na jeho léčení. Pro nové aktivní náplasti od amerických bioinženýrů to ale rozhodně neplatí. Jsou aktivované tělesným teplem a svým působením napodobují pokožku embryí.

Až do určitého okamžiku vývoje člověka v děloze se totiž na embryu v případě poškození netvoří jizvy. Je to díky tomu, že buňky v pokožce embrya kolem rány tvoří proteinová vlákna, která se následně stáhnou a přiblíží okraje rány k sobě, jako by takovou ránu někdo sešil. Rána se pak embryu zahojí, aniž by se vytvořila jizva.

TIP: Inteligentní náplast, která světélkuje, když se do rány dostane infekce

Aktivní náplast tvoří lepivý alginátový hydrogel, do něhož jeho tvůrci přimíchali nanočástice stříbra a polymer PNIPAm, který reaguje na teplotu prostředí. Pokud teplota přesáhne 32 °C, polymer se zkrátí. Po přilepení na ránu se hydrogelová náplast pevně přichytí kůže. Tělesné teplo náplast ohřeje, díky čemuž se náplast o něco zmenší a stáhne okraje poranění k sobě. Stříbrné nanočástice se během toho postarají o většinu choroboplodných zárodků v ráně.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907