Hydrogelové náplasti využívají tělesné teplo k urychlení hojení
Bioinženýři z Harvardovy univerzity vyvinuli aktivní náplasti pro hojení a dezinfekci ran inspirované pokožkou lidských embryí
Až na několik experimentálních výjimek fungují náplasti obvykle tak, že prostě jen chrání poškozené místo na těle a nepodílejí se přímo na jeho léčení. Pro nové aktivní náplasti od amerických bioinženýrů to ale rozhodně neplatí. Jsou aktivované tělesným teplem a svým působením napodobují pokožku embryí.
Až do určitého okamžiku vývoje člověka v děloze se totiž na embryu v případě poškození netvoří jizvy. Je to díky tomu, že buňky v pokožce embrya kolem rány tvoří proteinová vlákna, která se následně stáhnou a přiblíží okraje rány k sobě, jako by takovou ránu někdo sešil. Rána se pak embryu zahojí, aniž by se vytvořila jizva.
TIP: Inteligentní náplast, která světélkuje, když se do rány dostane infekce
Aktivní náplast tvoří lepivý alginátový hydrogel, do něhož jeho tvůrci přimíchali nanočástice stříbra a polymer PNIPAm, který reaguje na teplotu prostředí. Pokud teplota přesáhne 32 °C, polymer se zkrátí. Po přilepení na ránu se hydrogelová náplast pevně přichytí kůže. Tělesné teplo náplast ohřeje, díky čemuž se náplast o něco zmenší a stáhne okraje poranění k sobě. Stříbrné nanočástice se během toho postarají o většinu choroboplodných zárodků v ráně.
