I v dobrých rodinách se dějí „špatné“ věci: Rozvod milované císařské vnučky

08.03.2016 - Kamil Rodan

Rozvod byl po staletí strašákem, který se jako Damoklův meč vznášel snad nad každým urozeným manželstvím


Reklama

První světová válka pohřbila starý svět a s ním strhla do propasti i některé z evropských monarchií. Členové přeživších panovnických domů se pozvolna vyrovnávali s nově vzniklou situací, přičemž jednou z jejich jistot bylo setrvávání na starých osvědčených hodnotách. V podmínkách sílícího sociálního hnutí by si jen málokdo dovolil provokovat svým výstředním životem, a tak se i rozvod stal na dlouhá desetiletí nevyřčeným přáním několika trpících.

Od velké lásky k rozluce

Největší a nejsledovanější rozvodovou kauzou dvacátých let 20. století se proto stal případ vnučky bývalého rakouského císaře Františka Josefa I. (1830–1916), arcivévodkyně Alžběty (1883–1963), která se jako výstřední a egocentrická žena nabažila vynuceného manželství s princem Ottou Windischgraetzem (1873–1952) a na konci 1. světové války se rozhodla rozvést.

Rezervovaný a nekompromisní postoj nového císaře Karla I. ji neodradil od nechutných výstupů a provokací, které řešila policie i političtí představitelé Rakouské republiky. Princ Otto nakonec v rámci klidu rezignoval i na výchovu dětí, ke kterým mu žena zamezila přístup, a po majetkovém vyrovnání souhlasil roku 1924 také s rozvodem. Díky přísným církevním pravidlům a konkordátu bylo manželství uzavřené v roce 1902 pouze rozloučeno od stolu a lože. K definitivnímu rozvodu došlo až v roce 1948

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907