Co nám dala kosmonautika? Z výsledků vesmírného programu těžíme všichni

21.05.2023 - Michael Voplatka



Když se řekne kosmonautika, většina laiků si nejspíš představí astronauty létající na Mezinárodní vesmírnou stanici a nějaký ten rover na Marsu. Lidé se pak zpravidla dělí do tří skupin: Převážnou většinu kosmonautika nezajímá a nemají na ni názor. Druhou skupinu zmíněná oblast více či méně fascinuje. A ta třetí ji považuje za mrhání penězi, – z něhož obyčejní „smrtelníci“ nemají nic. Pokusme se proto uvedený názor vyvrátit a poukázat na všemožné benefity, které nám kosmonautika už přes šest dekád přináší.

Ze všeho nejdřív se zaměřme na argument, že vesmírné lety znamenají plýtvání financemi. Již několik studií prokázalo, že průzkum vesmíru inicioval ekonomický rozvoj spojený s kosmickými aktivitami, který dnes vykazuje vysokou návratnost vynaložených prostředků. Kosmonautika totiž nezahrnuje pouze rovery na Marsu či astronauty na ISS. Popsané vládní vědecké aktivity nejsou co do objemu ničím v porovnání se soukromým komerčním využitím vesmírného prostoru: V oborech spojených s kosmonautikou podniká bezpočet firem z celého světa, a to už od 60. let.

Pro lepší život

Kosmické aplikace však pouze negenerují výdělky velkým společnostem, ale také zvyšují komfort, bezpečí a kvalitu života každého z nás. Vědci a konstruktéři vesmírných agentur si musejí při dosahování cílů a uskutečňování projektů poradit se zdánlivě nemožnými úkoly. Technologie, které při tom vzniknou, se pak často transformují do produktů, jež běžně používáme i na Zemi. Věděli jste například, že za maličké fotoaparáty v mobilních telefonech vděčíme snaze o miniaturizaci kamer na průzkumných kosmických sondách?

A podobných maličkostí, jejichž „kosmický“ původ si neuvědomujeme, existuje kolem nás celá řada. Kupříkladu etylenový čistič vzduchu vyvinutý pro ISS si našel cestu do čističek a ionizátorů používaných v kancelářích i domácnostech. Také určitě znáte paměťovou pěnu: Uplatňuje se v matracích, polštářích, sluchátkách, rehabilitačních pomůckách… A byla vynalezena díky úsilí o dosažení maximálního bezpečí posádek v sedačkách vesmírných lodí.

V rámci programu Apollo bylo potřeba vyvinout lehkou, a především bezdrátovou vrtačku pro odběr lunárních hornin. A motor z ní našel později uplatnění ve vysavačích na baterie. Produkty kosmického výzkumu se dostaly dokonce i do žaludků těch nejmenších: Při vývoji systémů podpory života během dlouhodobých misí objevili vědci přírodní zdroj omega-3 mastných kyselin, který je dnes obsažen ve více než 90 % kojenecké stravy. Podobnými drobnostmi bychom mohli pokračovat, podívejme se však i na produkty kosmonautiky, jež nás ovlivňují v daleko větším měřítku.

Nejen cesta do cíle

Zkratku GPS zná dnes asi každý. Globální polohový systém vznikal od roku 1973 pod taktovou amerických ozbrojených sil, ale v polovině 80. let jej dal prezident Ronald Reagan k dispozici pro civilní účely. Nejdřív ho využívaly letecké a námořní společnosti, později si našel cestu i k obyčejným lidem. GPS navigace se nejprve objevily v autech coby samostatné přístroje, ale dnes už dokáže družicový signál přijmout a vyhodnotit snad každý mobilní telefon, řada hodinek, vozidel, fotoaparátů a dalších spotřebičů, jež používá každý z nás. Službu již přitom neposkytuje pouze americká konstelace družic GPS – přidal se také ruský Glonass, čínský BeiDou, evropský Galileo a přicházejí další. Zmíněná zkratka se však vžila natolik, že v běžné mluvě zahrnuje všechny uvedené družicové systémy.

TIP: Kolik stojí provoz navigačního systému GPS a kdo ho vlastně platí?

Družicová navigace ovšem zdaleka neslouží jen k nalezení cesty do cíle. Pomocí tzv. GPS trackeru, tedy sledovacího zařízení, lze velmi jednoduše najít zcizený či ztracený majetek, zatoulaného psa, a dokonce zločince na útěku. Zaměstnavatelé mohou tracker využít pro optimalizaci pohybu svých pracovníků, ke kontrole předepsaných bezpečnostních přestávek nebo dodržování maximální povolené rychlosti. Mnoho z nás používá satelitní navigaci i při tréninku: Ať už člověk běhá, jezdí na kole, vesluje, či chodí po horách, nic nezměří absolvované kilometry přesněji než GPS. A práce geodetů, zemědělců, vojáků, námořníků i pilotů by dnes bez ní byla nesrovnatelně náročnější.

Letecká, námořní nebo vlaková doprava a jejich řízení jsou díky GPS bezpečnější i levnější, jelikož se dopravní prostředky pohybují po optimální trase. Za palivo ostatně může ušetřit každý: Stačí se nechat navigací dovést do cíle, a vyhnout se tak zajížďkám či zácpám. V neposlední řadě se navigační družice pevně pojí se světovou ekonomikou, jelikož pro svou funkci musejí nést na palubě vysoce přesné atomové hodiny. A právě podle nich se synchronizuje čas na globálních burzách, kde se „otáčejí“ astronomické objemy peněz.

Revoluce v předpovědích

Předpovídat počasí se lidé snažili od počátku civilizace, neboť to hrálo důležitou roli nejen v zemědělství, ale také třeba ve válkách. Největší revoluci v této oblasti pak přinesl právě kosmický věk a meteorologické družice, jež permanentně monitorují celou planetu a dokážou měřit teplotu povrchu i atmosféry v různých výškách, vlhkost vzduchu, půdy, rychlost větru, tloušťku ledového příkrovu, množství vodní páry či různých plynů v ovzduší, rychlost a směr mořských proudů a další.

Vlastní meteorologické družice mají dnes Spojené státy, Evropa, Indie, Čína, Rusko a Japonsko. Některé obíhají po polárních dráhách, a postupně tak monitorují celý zemský povrch; jiné naopak krouží na dráze geostacionární, takže se jim naskýtá nepřerušený výhled na jednu lokalitu. Až se budete příště dívat na předpověď počasí v televizi, všimněte si v rohu obrazovky zdroje snímků: Zkratka MSG odkazuje na evropskou meteorologickou družicovou síť Meteosat Second Generation.

Jen rosnička nestačí

Kromě sledování vzorců počasí, na jejichž základě pak vzniká předpověď pro následující dny, slouží meteorologické družice i k mnoha dalším účelům – například k monitorování lesních požárů, znečištění vzduchu, stavu ozonu, pohybu ledovců, oblaků sopečného popela, hurikánů a dalších. Můžeme tak s uvedenými fenomény lépe bojovat a rovněž jim účinněji předcházet či minimalizovat škody.

TIP: Vesmírná mise u vás doma: 15 vynálezů NASA, které používáme každý den

Na spolehlivou předpověď počasí pak ve velkém spoléhají zemědělci, piloti, námořníci, ale i běžní zahrádkáři, jachtaři či parašutisté. Lyžujete? Určitě se tedy zajímáte, kolik napadne sněhu, jaká bude teplota nebo jestli bude foukat vítr. Pracujete ve stavebnictví? Potom nejspíš kontrolujete, je-li na stavbě nutné něco zakrýt plachtou, kdyby v noci pršelo. Všichni zkrátka do určité míry potřebujeme data, jež meteorologové interpretují na základě měření z družic.

Dokončení: Co nám dala kosmonautika? Z výsledků vesmírného programu těžíme každý den (2)

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií

Další články v sekci