Experimentální terapie ukazuje cestu k cílenější léčbě osteoartrózy
Vědci testují nový koncept léčby chronické bolesti, který se nesoustředí na mozek, ale na zachycení bolestivých signálů přímo v zanícené tkáni.
Vědci vyvíjejí terapii, která by mohla změnit způsob, jakým se léčí chronická bolest. Místo tlumení bolesti pomocí léků účinkujících až v mozku, se snaží zasáhnout přímo u zdroje – v místě zánětu. Nový přístup využívá speciálně upravené nervové buňky odvozené z kmenových buněk, které fungují jako biologická „houba“: zachytí signály bolesti ještě dřív, než se vůbec dostanou do mozku.
Experiment byl zatím proveden na laboratorních myších s artrózou kolene, ale výsledky naznačují, že by tento princip mohl jednou pomoci lidem s chronickou bolestí, například při osteoartróze. Výzkumníci doufají, že by se tím snížila závislost pacientů na opioidech, které sice bolest tlumí, nesou ale značná rizika.
Jak funguje terapie houbou
Terapie s označením SN101 je založena na lidských pluripotentních kmenových buňkách, tedy buňkách schopných přeměnit se na téměř jakýkoli typ tkáně v těle. Vědci pod vedením Gabsanga Leeho z Johns Hopkins School of Medicine tyto kmenové buňky v laboratoři „přeprogramovali“ tak, aby se z nich staly nervové buňky reagující na bolest.
Po aplikaci do zaníceného kloubu nové neurony neslouží k náhradě těch původních. Existují vedle nich a fungují jako návnady: vážou na sebe zánětlivé molekuly a signály bolesti, které by jinak aktivovaly přirozené nervové buňky a poslaly bolestivou informaci do mozku. Výsledkem je, že se signál bolesti „ztratí“ v místě vzniku.
Budoucnost v léčbě osteoartrózy?
Osteoartróza je nejrozšířenější formou artritidy a postihuje především kolena, kyčle, páteř a krk. Je charakterizována chronickým zánětem, bolestí a postupným rozpadem chrupavky a kosti. V současné době na ni neexistuje přímá léčba a běžné terapie se soustředí hlavně na zvládání příznaků – pomocí rehabilitace, analgetik, steroidních injekcí nebo v těžších případech opioidů.
Právě opioidy jsou problematické. Přestože dokážou bolest účinně tlumit, působí v mozku a neřeší příčinu bolesti. Navíc mohou vyvolávat nevolnost, zvracení a závislost. Odhaduje se, že se k nim uchyluje přibližně devět procent pacientů s artrózou kolene, často dlouhodobě.
Nečekaný bonus
Zajímavým vedlejším zjištěním experimentu je, že upravené neurony u myší nejen snižovaly bolest, ale zároveň podporovaly obnovu chrupavky a kostní tkáně. To je u osteoartrózy mimořádně lákavé, protože by terapie nemusela pouze tlumit bolest, ale mohla by i zpomalovat samotný degenerativní proces v kloubu.
Podle Chuan-Ju Liua z Yaleovy univerzity je právě kombinace úlevy od bolesti a zpomalení rozpadu chrupavky tím nejzajímavějším aspektem celé studie.
Nový způsob, jak přistupovat k bolesti
Výsledky zveřejnil server bioRxiv a dosud neprošly recenzním řízením. Autoři i nezávislí odborníci zdůrazňují, že jde o výzkum v rané, preklinické fázi. Lidské klouby jsou výrazně větší a mechanicky složitější než ty myší, lidský imunitní systém může na nové buňky reagovat odlišně a odlišné může být i zpracovávání bolesti.
Než by se terapie mohla dostat k lidem, čekají ji toxikologické testy, dlouhodobé studie bezpečnosti a klinické zkoušky. Přesto je základní myšlenka považována za velmi inovativní.
„Houba na bolest“ zatím není lékem, ale představuje nový koncept: místo potlačování bolesti v mozku by se budoucnu mohlo zabraňovat jejímu vzniku přímo v postižené tkáni. Pokud se tento přístup osvědčí i u lidí, mohl by v budoucnu nabídnout bezpečnější a cílenější alternativu k opioidům a zásadně změnit léčbu chronických bolestí.
