Jazykovědma prozrazuje: Proč se říká „mít něco za lubem“?

Možná znáte lub jako boční pás spojující horní a dolní desku houslí. Zmíněné slovo má však ještě další významy. Dnes označuje především tenké dřevo sloužící k výrobě nábytku či nástrojů. Pro lepší představu: Lub se nazývá také dřevěný kruh, do něhož se zasazuje tradiční síto na mouku. A právě s moukou souvisí původ rčení „mít něco za lubem“.

TIP: Jazykovědma radí: Kde se vzalo úsloví „bez ztráty kytičky“ a jak vzniklo „pexeso“

Ve starší češtině se totiž „lub“ říkalo dřevěným plátům, které chránily mlecí kameny. Když se ještě chodilo mlít obilí do mlýna, zůstávala za lubem vždy trocha mouky. Mlynář si ji mohl ponechat, ať už jako součást odměny za svou práci, nebo nepoctivě a potají. 

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.