Karel IV. a jeho svět: Jakým zálibám holdoval Otec vlasti?
Otec vlasti Karel IV. nebyl jen moudrým panovníkem, ale také milovníkem hostin, turnajů, relikvií a důvěrných přátelství...
I Karel IV., první vladař Evropy, měl svá oblíbená místa a činnosti a rád se obklopoval přáteli z řad učenců a šlechty. Své rádce si pečlivě vybíral a trávil s nimi hodně času. Považoval je také za své přátele. Na prvním místě to byl pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, vzdělaný a moudrý muž, kterému Karel bezmezně věřil. Stál v čele jeho mnoha poselství, a když byl král mimo České království, zanechal je v jeho správě. Mezi další blízké rádce patřil Jan ze Středy, Karlův dvorní kancléř, či Bušek z Velhartic, Karlův komorník a také oblíbený společník u poháru vína.
Oblíbená zábava a jídlo?
Na císařském dvoře se pěstovala hudba, tanec a nejrůznější zábavy, jako například turnaje. S oblibou, byť inkognito se jich účastnil i Karel IV. Z těchto klání utržil nejeden šrám. Jednou si dokonce poranil páteř tak nešťastně, že zůstal na několik měsíců ochrnutý. Také pořádal bohaté hostiny, na kterých víno teklo proudem a stoly se prohýbaly. Nechyběla na nich zvěřina, ale ani veverky či zpěvní ptáci, ryby a raci. Karlovo nejoblíbenější jídlo? Jelení pečínka na víně!
Karel byl velkým sběratelem svatých relikvií a neváhal za nimi i cestovat. Kdo se chtěl ocitnout v jeho přízni, ten mu je přinášel darem. Co ho na nich tak fascinovalo? Zaručovaly prý svému majiteli boží požehnání a ochraňovaly ho před vším zlým! I když Karla jeho sbírka stála nemalé jmění a pravým původem si jist být nemohl, jeho vášni nechyběl ani pragmatický rozměr. Relikvie přitahovaly zástupy poutníků a ti přinášeli odpustky, ze kterých plynul nemalý zisk.
Kromě Kristových relikvií tak Karel získal okovy sv. Petra, mitru sv. Vojtěcha, roucho sv. Vojtěcha, částečku z Mojžíšovy hole, šaty Panny Marie, zub sv. Markéty, bradu sv. Eobana, žebro sv. Žofie nebo kus betlémských jesliček…
A jaké že bylo jeho oblíbené místo? Karlštejn! Karel ho nechal vybudovat pro zbožné rozjímání a také pro uložení říšských korunovačních klenotů. Hrad velkolepě vyzdobili přední malíři, například známý Mistr Theodorik. Zvláště kaple svatého Kříže dekorovaná zlatem a drahými kameny uchvacuje dodnes. Zde také vznikla pověst o zákazu žen na hradě. Nebyla to pravda. Karel pouze nařídil, že ve věži, v níž se kaple nachází, „nikdo nesmí s ženou spáti nebo ležeti“.
