Klony pilatěnek se šíří Severní Amerikou a ohrožují jilmy a další dřeviny
Invazní pilatěnky z východní Asie likvidují jilmy a japonské zelkovy v Severní Americe. Jejich rychlému šíření pomáhá, že nepotřebují samce. Jde o armádu klonovaných samic.
Na první pohled to může vypadat skoro roztomile: listy jilmů „vyzdobené“ pravidelným klikatým vzorem. Ve skutečnosti ale jde o stopu nebezpečného invazního druhu – pilatěnky Aproceros leucopoda.
Pilatěnky jsou zástupci vosiček původně pocházejících z východní Asie. Relativně nedávno se z nich ale stal nebezpečný invazní druh – v roce 2003 byla objevena v Evropě, nejprve v Polsku a Maďarsku a v roce 2020 v kanadském Québecu. Od té doby se šíří po celé Severní Americe. Podle entomoložky Kelly Otenové ze Státní severokarolínské univerzity, se pilatěnka v současnosti rozšířila již do 15 amerických států a 4 kanadských provincií.
Vosička s velkým apetitem
Larvy pilatěnek se živí listy jilmů, na kterých vytvářejí typické „klikaté“ požerky. Při přemnožení dokážou larvy oholit listy až na žilnatinu, opakovaně oslabovat stromy, způsobovat odumírání větví a zpomalovat jejich růst.
Jedním z důvodů, proč se pilatka šíří tak úspěšně, je její schopnost rozšířit jídelníček o další hostitelskou dřevinu. Kromě jilmů nově napadá i zelkovu pilovitou (Zelkova serrata), což je podle lesní entomoložky Véronique Martel z Natural Resources Canada poměrně neobvyklé.
Pilatěnkám také hraje do karet, že zelkovy raší dříve než jilmy, takže mají potravu k dispozici už na začátku sezóny, čímž se prodlužuje jejich „reprodukční okno“. Díky tomu dokážou během jednoho léta vyprodukovat více po sobě jdoucích generací a mnohem rychleji se množí.
Armáda klonů
To nejbizarnější – a zároveň nejnebezpečnější – ale teprve přichází. Pilatěnky se rozmnožují bez samců, pomocí procesu zvaného thelytokní partenogeneze. Samice kladou neoplozená vajíčka, z nichž se líhnou opět jen samice. Samec zatím nebyl nalezen ani jediný. Prakticky to znamená, že jediný zavlečený jedinec může založit zcela novou populaci.
Ačkoli dospělci dokážou sami aktivně uletět desítky kilometrů ročně, v jejich celosvětovému rozmachu jim pomáhají hlavně lidé. Výzkumníci zaznamenali kukly pilatěnek přichycené na nákladních autech nebo na stavebních prvcích. Díky tomu se pilatěnky přesouvají mnohem rychleji a dál, než by zvládly přirozeně.
Proti invazi pilatěnek bohužel v současné době neexistuje účinné řešení. Probíhá sice testování pesticidů, výsledky ale budou odborníci mít až za několik měsíců. Do té doby doporučují jediné – pozornost. Pokud se na listech jilmů, hlavně na jaře a začátkem léta, objeví typický klikatý vzor, je podle odborníků vhodné upozornit místní lesnické či zemědělské úřady. V opačném případě se invazní pilatěnky budou šířit dál.
