Kolumbijští „kokainoví hroši“ Pabla Escobara se nekontrolovaně množí. Část z nich teď čeká utracení

To, co začalo jako bizarní výstřelek drogového bosse Pabla Escobara, se postupem času proměnilo v jeden z největších ekologických problémů Kolumbie. V 80. letech si Escobar nechal na své panství přivézt čtyři hrochy, kteří po jeho smrti unikli do volné přírody. Bez přirozených predátorů a v ideálních podmínkách se začali rychle množit – a dnes jich v kolumbijské krajině žije nejméně 169.

Podle odhadů by jejich počet mohl do roku 2030 vzrůst až na 500 jedinců, což by mělo zásadní dopad na místní ekosystémy. Právě proto se kolumbijská vláda rozhodla k radikálnímu kroku: zhruba polovina těchto „kokainových hrochů“ bude utracena.

Invazní druh, který mění krajinu

Hroši obojživelní (Hippopotamus amphibius) patří k největším suchozemským zvířatům na planetě – a jejich přítomnost v Jižní Americe je zcela nepřirozená. V Kolumbii se z nich stal invazní druh, který ohrožuje původní faunu i flóru.

Svou velikostí a chováním zásadně mění říční prostředí: znečišťují vodu výkaly, snižují množství kyslíku a zvyšují obsah živin. Výsledkem je úhyn ryb i vodních rostlin a zhoršení kvality vody, na níž jsou závislé místní komunity.

Kromě ekologických dopadů představují hroši i přímé nebezpečí pro lidi. V posledních letech došlo k útokům na lodě i jednotlivce a zvířata se podílela také na dopravních nehodách.

Neúspěšné pokusy o řešení

Kolumbijské úřady se dlouho snažily situaci řešit mírnějšími metodami. V roce 2022 spustily program sterilizace, který měl zpomalit rozmnožování hrochů. Zároveň jednaly se zahraničními státy a zoologickými institucemi o jejich přesunu.

Ani jedna z těchto strategií ale nepřinesla kýžený výsledek. Sterilizace se ukázala jako extrémně náročná – vyžaduje těžkou techniku, je drahá a představuje riziko pro lidi. Navíc postupuje velmi pomalu, takže nedokáže držet krok s růstem populace.

Ani přesun do zahraničí nevyšel: žádná země nebyla ochotna hrochy přijmout. Studie z roku 2023 navíc odhadla, že sterilizace a relokace by stály minimálně 1 až 2 miliony dolarů – a i tak by hroši v krajině zůstali ještě 50 až 100 let.

Radikální krok

Vláda proto oznámila, že přistoupí k eutanazii zhruba 80 jedinců. Na tento plán vyčlenila přibližně 2 miliony dolarů. Odborníci budou vybírat konkrétní zvířata podle jejich velikosti a blízkosti k lidským sídlům.

Současně budou pokračovat snahy o sterilizaci hroší populace a hledání řešení v rámci samotné Kolumbie. Cílem je alespoň zpomalit další šíření hrochů a zmírnit jejich dopady.

Rozhodnutí vlády vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco vědci upozorňují na nutnost zásahu, část veřejnosti a ochránců zvířat s utracením hrochů nesouhlasí. Ideálním řešením by podle odborníků bylo, aby nemusel být zabit žádný jedinec – realita je však jiná.

Právě odpor veřejnosti byl podle některých expertů důvodem, proč se problém dlouho neřešil razantněji. Politici se obávali negativní reakce, což vedlo k dalšímu růstu populace hrochů.

Příběh „kokainových hrochů“ je ukázkovým příkladem toho, jak může lidský zásah narušit křehkou rovnováhu přírody. Z několika exotických zvířat se během několika desetiletí stal invazní druh s dalekosáhlými dopady.

Kolumbie tak dnes stojí před obtížnou volbou mezi ochranou ekosystémů a etickými otázkami spojenými s likvidací zvířat. Ať už bude výsledek jakýkoli, jedno je jisté: napravit chyby minulosti může být mnohem složitější, než se zdá.