Japonští vědci studovali blízký pozůstatek po ohromné explozi supernovy, a přitom nečekaně narazili na černou díru. Masaya Yamada z Univerzity Keio zkoumali pozůstatek supernovy W44, který je od nás vzdálený asi 10 tisíc světelných let. Původně zjišťovali, jaké množství energie mohla taková exploze předat molekulárnímu plynu, který tvoří většinu W44.

Během pozorování ale zjistili, že se v pozůstatku supernovy W44 vytvořila zvláštní struktura. Badatelé ji přiléhavě nazvali „Bullet“, česky „Kulka“, protože se pohybuje rychlostí odpovídající více než stonásobku rychlosti zvuku.

Přední část útvaru Kulky letí rychlostí 120 kilometrů za sekundu a kinetická energie tohoto objektu mnohonásobně převyšuje energii, jakou by mu mohla udělit exploze supernovy W44. Yamada a jeho spolupracovníci narazili na něco zvláštního.

Statická nebo rychle letící černá díra?

Vědci navrhli dva možné scénáře a oba dva zahrnují cizí černou díru, která nepochází z exploze supernovy W44. Útvar Kulky může vznikat, když by materiál vyvržený explozí supernovy procházel přes víceméně nepohyblivou černou díru o hmotnosti asi 3,5 Sluncí. Druhou možností je, že pozůstatkem supernovy prolétá rychle se pohybující černá díra o hmotnosti nejméně 36 Sluncí. Jako kosmická kulka.

Mezi zmíněnými hypotézami prý zatím nelze rozhodnout. Vědci teď plánují Kulku a její okolí detailně prostudovat pomocí soustavy radioteleskopů ALMA. Pak snad bude jasněji.

Odborníci odhadují, že v Mléčné dráze může být až jedna miliarda černých děr, z nichž jsme zatím objevili kolem 60. Tohle by mohla být cesta, jak hledat další.

Ostrov Bogoslof je jedním z vulkanických Aleutských ostrovů, které jsou součástí Aljašky a táhnou se v dlouhém řetězci na jižním okraji Beringova moře.

Bogoslof je neobydlený a není divu. Tenhle ostrov je vlastně vrcholkem podmořského stratovulkánu, který rozhodně není vyhaslý. Pokud víme, Bogoslof se poprvé vynořil po podmořské erupci v roce 1796 a postupně se z něj stal ráj mořských ptáků i lachtanů.

TIP: Aljašská sopka Mount Pavlof se probudila k životu a chrlí popel

Od prosince loňského roku Bogoslof prochází sérií krátkých erupcí, při nichž vznikají velká oblaka vulkanického popela a ostrov postupně mění svůj tvar a velikost. Mezi 25. prosincem loňského roku a letošním 25. lednem se rozloha ostrova více než zdvojnásobila. V těchto dnech má Bogoslof rozlohu přibližně 0,623 kilometru čtverečního. 

U Tchaj-jüanu, hlavního města čínské provincie Šan-si, na západním břehu zdejší řeky Fen archeologové před časem objevili dávný hřbitov se 69 hroby.

V jednom z hrobů byl 18. března roku 564 pohřben generál Zhao Xin a jeho manželka, princezna rozená Liu. Generál sloužil vládcům dynastie Severní Čchi, která vládla severní části tehdy rozdělené Číny v letech 550–577.

Generál zemřel ve službě, ve svých 67 letech. Z objevených nápisů zatím není jasné, proč byli s manželkou pohřbeni ve stejnou dobu. Více možná objasní analýza jejich kosterních pozůstatků.

TIP: Potvrzení legendy: Velká potopa z čínských mýtů se doopravdy odehrála

Archeology hrob zaujal především 105 objevenými předměty, z nichž většinu představují barevné keramické figurky válečníků, velbloudů, vozů či bubeníků. Největší z figurek měří 56 centimetrů.

Díky analýze DNA se vědcům podařilo sestavit genealogii chobotnice maskované i 35 jejích příbuzných druhů a objasnit tak vývoj její neobvyklé obranné strategie. Zjistili, že předci chobotnice maskované začali nejprve používat hnědo-bílé zbarvení jako druhotnou šokovou obranu k překvapení predátora v případě, že selhala jejich snaha splynout s nejbližším okolím.

Mistr převleků

O něco později se u nich vyvinula schopnost napodobit ploché tělo platýse a jeho způsob pohybu. Chobotnice se naučily zploštit svá chapadla i hlavu a plavat těsně u mořského dna.

K těmto dvěma schopnostem se nakonec přidala třetí, nejodvážnější: vytvoření výrazných barevných vzorů, které místo aby chobotnici maskovaly, upoutávají na ni již z dálky pozornost. Tento poslední krok představuje z hlediska evoluce extrémně riskantní způsob, jak se bránit útokům predátorů.

Podle dr. Christine Huffardové z Conservation International však musí být chobotnicím prospěšný, i když zatím není jasné, proč se tato zvířata nespokojila s osvědčenou kamufláží pomocí nenápadného zbarvení. „Příbuzní chobotnice maskované používají maskovací manévry velmi úspěšně a většinou predátorovi uniknou,“ podotýká Huffardová.

„Proč se tedy chobotnice maskovaná snaží upoutat na sebe pozornost a raději nevyužije svých maskovacích schopností, které zdědila po předcích? Přirozený výběr jí pravděpodobně umožnil právě díky tomuto zviditelnění přežít a rozmnožovat se úspěšněji, než se to dařilo jejím méně okázalým předkům.“

TIP: Mimikry uprostřed Afriky: Nevyřešená tajenka zebřích pruhů

Vědci se domnívají, že chobotnice svými kontrastními vzory napodobuje jedovaté mořské živočichy jako je jazyk paví (Pardachirus pavoninus), jazyk zebrovitý (Zebrias zebra) či perutýn ohnivý (Pterois volitans). I když její mimikry nejsou zdaleka dokonalé, mohou postačit k tomu, aby predátora zmátly. A ve chvíli, kdy se predátor rozmýšlí, zda na podivného tvora zaútočit, stihne chobotnice prchnout do bezpečí. Vědci upozorňují, že vývoj obranné strategie těchto záhadných živočichů stále pokračuje a nezastaví se, dokud bude lidstvo schopno chobotnice i jejich životní prostředí chránit.

Divize Grossdeutschland se z malé prestižní jendotky vyvinula ve velkou formaci a také zaplatila za svou efektivitu krvavou daň. Velení totiž posílalo její elitní útvary do těch nejtěžších bitev. Začátkem května 1940 představoval tehdy ještě pluk GD jednu z nejlépe vybavených motorizovaných jednotek Wehrmachtu. V dubnu 1942 se z jednotky stala motorizovaná divize. Její vojáci prošli celou řadou bitvev na východní frontě - Moskvou počínaje, Východním Pruskem konče. Zde na snímku vidíme příslušníka pluku Grossdeutschland na manévrech v Neuruppinu v roce 1941. Na pravé ruce je jasně vidět rukávová páska elitní jednotky Grossdeutschland.

Astronomové obsluhující Keckovy dalekohledy na Havajských ostrovech objevili podivný planetární systém. Nachází se 129 světelných let od Země a tvoří jej mladá a velmi jasná hvězda a čtveřice planet hmotnějších než Jupiter.

Hvězda nese označení HR 8799 a podle vědců je přibližně pětkrát jasnější než naše Slunce. Je také velmi mladá – podle odhadů má méně než 60 milionů let (stáří našeho Slunce je odhadováno na 4,6 miliardy let). Kolem hvězdy krouží čtveřice obřích planet, které mají velmi rozdílné oběžné dráhy – nejkratší má zhruba 40 let, nejdelší okolo 400 let. První tři planety objevili vědci již v roce 2008, poslední pak o dva roky později.

Praktický lékař původně přisuzoval občasné bolesti břicha 54letého Ma Van Nhata žaludečním vředům, když na ně ovšem neúčinkovala běžná léčba, poslal muže na rentgen. Vyšetření pak v levé části pacientova podbřišku překvapivě ukázalo 15cm chirurgické nůžky.

Podle lékařů, kteří je následně operativně vyjmuli, již zrezivělý nástroj přirůstal k orgánům a Van Nhat ho zřejmě v útrobách nosil velmi dlouho. Muž domněnku potvrdil: Poslední operaci, při které mohl k nečekanému „pokladu“ přijít, podstoupil v roce 1998, a s nůžkami v břiše tak žil minimálně 18 let. 

Radní v anglickém Stoke se rozhodli, že se pokusí oživit zanedbané městské čtvrti. Vybrali 35 domů v majetku města a nabídli je zájemcům ke koupi za 1 libru. Noví majitelé museli dům rekonstruovat a zavázat se že budou v domě bydlet nejméně 5 let. Zároveň získali i úvěr ve výši 30 tisíc s nízkým úrokem. Majitelé také nesmí dům po dobu 10 let prodat, v opačném případě by museli vrátit třicetitisícovou dotaci. 

TIP: Chcete bydlet ve Švýcarsku? Úřady vám přispějí půl druhým milionem

Zájemců o jednolibrové bydlení se našla celá řada. I se splátkou úvěru jsou náklady nižší, než kolik činí obvyklé nájemné. Pro většinu nových obyvatel jde o jedinou možnost, jak si pořídit vlastní bydlení. „Přestože lze dnes získat relativně levnou hypotéku, naspořit si nezbytnou část ceny domu je pro mnoho mladých lidí velmi složité,“ prozrazuje například šestadvacetiletý úředník Gavin Pierpoint.

Dne 27. ledna se po šesti týdnech od Mezinárodní vesmírné stanice ISS odpoutala japonská nákladní loď Kounotori-6 ze série H-II Transfer Vehicle. Po úspěšném zásobování stanice se tyto nákladní lodě obvykle vydají do atmosféry, kde shoří.

Japonská kosmická agentura ale protentokrát naplánovala ještě několik experimentů. Asi nejzajímavějším z nich byl test lapače kosmického odpadu Kounotori Integrated Tether Experiments (KITE).

V rámci tohoto experimentu mělo dojít k rozvinutí vodivého elektrodynamického lana, které tvoří tenké drátky z nerezové oceli a hliníku. Když takové lano prochází magnetickým polem planety, tak vytváří elektrický proud, který je možné dále využít – například ke zbrzdění velkých kusů kosmického smetí, které pak zaniknou v atmosféře. Lano experimentu KITE je 700 metrů dlouhé a váží 20 kg.

Experiment se nezdařil

Podle dostupných informací se experiment v původním termínu nezdařil. Nákladní lodi se zřejmě nepodařilo rozvinout elektrodynamické lano. Odborníci JAXA se pak ještě měli pokoušet zachránit situaci před plánovaným zánikem lodi v sobotu 4. února.

TIP: Zkáza Astro-H: Nová japonská družice se rozpadla po pouhých 38 dnech

Pokud se potvrdí, že experiment KITE neuspěl, tak by šlo o další významný neúspěch japonského kosmického programu v krátké době.