14. července 1965 pořídila sonda Mariner 4 během svého průletu kolem Marsu první blízké fotografie jiné planety.

Mariner 4 (Mariner-Mars 1964) byla čtvrtá americká sonda k Marsu ze série Mariner. Jednalo se o dvojče sondy Mariner 3, která měla stejný úkol, ale která během mise selhala. Sonda byla vypuštěna 28. listopadu 1964 pomocí nosiče Atlas-Agena D.

První blízké snímky

Na fotografiích, které sonda vyhotovila mezi 14. a 15. červencem 1965 při přeletu ve vzdálenosti 9 846 kilometrů kolem Marsu byly viditelné až tříkilometrové detaily, kromě jiného byly jejich pomocí objeveny krátery na povrchu Marsu. Při letu za Marsem (při pohledu ze Země) byl podle změn v rádiových signálech určen tlak atmosféry, který byl osmkrát menší proti předpokladu a dosahoval hodnotu asi 1 % pozemského.

Sondě se povedlo pořídit celkem 21 snímků povrchu Marsu, na kterých se dalo rozpoznat 70 impaktních kráterů o velikosti mezi 4 až 120 kilometrů. Dohromady snímky pokryly přibližně 1 % povrchu planety. Během průletu se povedlo změřit i velmi slabé magnetické pole o přibližné hodnotě 0,1 % pozemského.

TIP: 50 let průzkumu Marsu. Rudou planetu poprvé navštívil Mariner 4 v roce 1965

Po přeletu kolem Marsu sonda pokračovala v činnosti, kdy ve volném vesmíru zkoumala sluneční vítr. 15. září 1965 proletěla rojem mikrometeoritů a zaznamenala až sedmnáct zásahů. 1. října 1965 byl signál sondy ztracen, aby byl později nakrátko obnoven. Naposledy se podařilo zachytit signál sondy 21. prosince 1967. Sonda získala 5,2 miliónů bitů informací, její celková cena byla 83,2 miliónů dolarů.

Rozhodující událost polsko-litevsko-teutonské války, která bývá nazývána jako bitva u Grunwaldu, Tannenbergu nebo Žalgirisu, se odehrála 15. července 1410. Jeden z největších střetů středověkého světa výrazně omezil vliv Řádu německých rytířů a změnil mapu východní Evropy. A zasáhl také do českých dějin.

Řád, kterého porážka srazila na kolena, neměl dostatek síly, aby v budoucích časech vystoupil po boku křižáckého vojska proti českým husitům. Ty jen tak mimochodem vedl Jan Žižka, který své síly nabídl opoziční polsko-litevské koalici.

Trpasličí planeta je objekt, který obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby dosáhl hydrostatické rovnováhy, není satelitem jiné planety a nepovedlo se mu vyčistit okolí.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) v současné době oficiálně uznává celkem 5 takových trpasličích planet – Ceres, Pluto, Haumea, Makemake a Eris. Několik další objektů ale vědci považují za slušné kandidáty na tento titul.

Šest trpaslíků do party

Ani tento počet ale rozhodně není konečný. Mezinárodní astronomická unie v minulých dnech ohlásila objev nové trpasličí planety o průměru asi 700 kilometrů, která obíhá Slunce daleko na periferii Sluneční soustavy. Jeden oběh jí trvá zhruba 700 let.

Planeta s označením RR245 se většinu času pohybuje mnohem dál od Slunce než Pluto. V nejzazším bodě své dráhy je od Slunce vzdálená 128 AU (astronomických jednotek, tj. vzdáleností Slunce – Země). Kolem roku 2092 to ale bude pouhých 34 AU, což je méně, než průměrná vzdálenost Pluta od Slunce.

TIP: Trpaslíci na oběžné dráze: Malé planety, kam patří i Pluto

Objev uskutečnil tým teleskopu Canada–France–Hawaii Telescope na havajské hoře Mauna Kea, na snímcích pořízených loni v září, v rámci průzkumu vnější Sluneční soustavy Outer Solar System Origins Survey (OSSOS).

Spořivá a bezpochyby statečná stopařka Iris Veldwijk (24) před pěti lety opustila studia i svůj domov v nizozemském Utrechtu a rozhodla se procestovat svět na vlastní triko a za co nejméně peněz. Procestovala již velkou část Evropy i Asie a momentálně se nachází v Argentině, kde hodlá pokrčovat se stopováním na jih. Iris cestuje se svou kytarou, díky které si dokáže vydělat na stravu, často přespí zdarma u místních, případně po levných hostelech.

TIP: Sbohem krysí závode: Místo splácení hypoték vyrazil mladý pár na cesty

Na počátku její neobyčejné cesty byla prostá touha po dobrodružství. „Bezpečnost jsem z počátku moc neřešila, dnes se ale již držím více ve společnosti dalších lidí,“ poodkrývá Iris své cestovatelské zkušenosti. „Stalo se mi, že mě považovali za prostitutku. Vypomohla jsem si historkou o příteli a od té doby nosím také falešný snubní prsten.“

Za pět let Iris dokázala procestovat přes 50 států světa a na kterou zemi vzpomíná nejraději? „Když sem se chystala do Íránu, mnoho lidí to považovalo za učiněnou sebevraždu. Musím říct, že s tak přátelskými lidmi jako v Íránu jsem se snad nikde jinde nesetkala.“ Tahle holka má asi opravdu pro strach uděláno.

Transformeři jsou mimozemští roboti se zvláštní zálibou měnit se v pozemském dopravní prostředky, případně dinosaury. Podobné triky jsou ale k vidění i v přírodě.

Používají je například drobní vodní korýši perloočky. Na první pohled vypadají jako bezbranná kořist, když se ale ocitnou ve vodě s nějakými dravci, tak si nechají na těle narůst přilbice nebo různé trny. Jejich tvar záleží na tom, kterého predátora se to týká, protože se u jednotlivých dravců liší postup, jakým loví.

TIP: Proč se ptáci tolik bojí krásných očních skvrn na křídlech motýlů?

V přítomnosti ryby koljušky tříostné si perloočky nechávají narůst trny na hlavě a na konci těla, když jsou perloočky ve vodě s dravými korýši listonohy, tak si nechávají důkladně otrnit hlavu, a když jde o dravé vodní ploštice znakoplavky, známé z Ferdy Mravence, tak si perloočky pořizují nápadný hřeben na hlavu a trn na konec těla.

Navzdory intenzivnímu pokroku jsme v datových médiích ještě daleko za Matkou přírodou. Odborníci se proto rozhodli, že využijí k ukládání dat unikátních schopností DNA.

Vědci Microsoftu, Twist Bioscience a Washingtonské univerzity teď ustanovili nový rekord v objemu dat, které se kdy povedlo uložit do molekul DNA. Dokázali do DNA zapsat Deklaraci lidských práv ve více než 100 jazycích, první stovku knih projektu Guttenberg, a pak také hudební video „This Too Shall Pass“ od OK Go.

TIP: Jak omezit elektronický odpad? Výrobou mikročipů ze dřeva

Celkem do DNA uložili 200 MB dat. Ukládání dat do DNA je stále ještě pomalé a drahé. Kdyby se nám ale povedlo tuto technologii pořádně vypilovat, otevřely by se před námi nedozírné možnosti. Do jediného gramu DNA lze totiž uložit téměř jeden bilion GB digitálních dat.

Bělorusko zakoušelo jako součást říšského komisariátu Ostland pod názvem Weißruthenien ty nejhorší stránky nacistické okupace. Genocida, hospodářské plenění, tuhé boje s partyzánskými skupinami v lesích.

Místo biče více cukru

Nejvyšším činitelem okupační správy se stal Wilhelm Kube, jeden ze zakládajících členů NSDAP. Tento jinak bezohledný nacista však dokázal taktizovat. Při pohledu na každodenní masové vraždy přehodnotil svůj do té doby velmi tvrdý postoj a dokonce kvůli přehnané brutalitě odsoudil několik velitelů SS.

Nejúspěšnější atentáty druhé světové války:

• Likvidace varšavského kata Kutschery
• Třaskavé lože Wilhelma Kubeho
• Konec sadistického bachaře Bürkla

Pochopil, že zločiny proti obyvatelstvu budou jeho vůli k odporu jen posilovat. Navázal tedy dialog s protisovětsky orientovanou běloruskou inteligencí a nacionalistickými kruhy, které se pokoušel získat ke spolupráci proti Moskvě. Vznikly tak kolaborantské organizace, například běloruská domobrana a mládežnické útvary.

Moskva se obávala, že tímto přístupem Kube získá širší podporu, a nařídila jej zlikvidovat. Ve hře byly různé varianty. Provrtat limuzínu říšského komisaře kulkami, zaminovat kinosál, kam pravidelně chodíval sledovat filmy, nebo pódium určené pro sledování vojenských přehlídek.

Nenápadná pomocnice

Vše ale nakonec dopadlo jinak. Dvaadvacetiletá Jelena Grigorijevna Mazaniková, která pracovala v ostře hlídané Kubeho rezidenci jako pomocnice v domácnosti, byla zároveň členkou partyzánského hnutí. Obdržela malou, sotva kilogramovou časovanou nálož, již umístila pod matraci na posteli. V noci z 21. na 22. září 1943 se v ulicích potemnělého Minsku ozvala exploze. Kube na místě zemřel, nálož mu roztrhla hrudník, levou ruku a obě nohy oddělila od těla. Mazanikové se podařilo zázračně proklouznout a přidat se k partyzánům v lesích.

Vrch, který je pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, se stal 14. července 1420 svědkem husitského vítězství. Křižácké vojsko, které se vypravilo proti českým kacířům, bylo nemilosrdně odraženo. 

TIP: Slavná bitva na Vítkově: Vítězství husitů a potupa křižáků

Do čela křížové výpravy, kterou proti Čechám vyhlásil papež Martin V., se postavil budoucí bojovník o královskou korunu Zikmund Lucemburský. Jeho oponentem se nestal nikdo jiný než Jan Žižka. Pod jeho vedením byli v bitvě na Vítkově účastníci katolické strany zahnáni na ústup a první kruciáta skončila nezdarem. Husité mohli slavit první vítězství. 

Ukončení třicetileté války, vytvoření Karlo-Ferdinandovy univerzity, rekatolizace a utužování absolutismu. Takové úkoly nadělily hvězdy do kolébky Ferdinandovi III., když se 13. července 1608 narodil.

Nutno říct, že mladý Habsburk nenastoupil na trůn ve zrovna jednoduché době. Psal se rok 1637, velká náboženská válka spěla do své poslední třetiny a neutěšené poměry v monarchii bylo třeba konsolidovat.

TIP: Noví Češi, nový císař: Jak si vedl Ferdinand III. v pobělohorských Čechách?

Když Vestfálský mír utišil hřmot zbraní, mohl se Ferdinand pustit naplno do práce. Přestože je s jeho vládou spojeno utužování katolické víry i projevy absolutistické moci, oproti svému předchůdci se vydal mírnější cestou. Snad na tom měla podíl jeho rodinná povaha, neboť narozdíl od svých kolegů na trůnu si na milostné eskapády nepotrpěl.