5. května 1747 se ve vídeňském císařském domě rozezněl křik již devátého potomka císařského páru Marie Terezie a Františka Štěpána. Přestože se narodil syn Leopold, oba rodiče přijali jeho příchod víceméně nevzrušeně. Vždyť následník trůnu byl již dávno na světě... dějiny ale zamíchaly kartami zcela jinak!

Přestože to byl právě starší Josef, který se po otcově smrti stal matčiným spoluvládcem a po jejím skonu prvním mužem monarchie, o zářivý post neměl být ochuzen ani toho času velkovévoda tiskánský. Když Josef roku 1790 coby bezdětný nečekaně zemřel, do čela říše se posunul právě on.

TIP: Co Josef zasel, bratr napravuje: Dvouletá vláda Leopolda II.

Z Pietra Leopolda byl rázem Leopold II. a ihned musel začít napravovat, co radikální Josef napáchal. Dokázal uklidnit šlechtu i církev, rozbouřené vody zahraniční politiky a ještě si získat přízeň svých národů. Z pohledu Čechů se odlišoval od svého bratra i tím, že nechal vrátit svatováclavské klenoty do Prahy a 6. září 1791 se v katedrále sv. Víta nechal korunovat českým králem. Císař česky rozuměl a v centru Čech tehdy dokonce pobyl několik týdnů. Bohužel ani jemu nebyl dopřán dlouhý život a po dvou letech vlády populární panovník zemřel.

Už jsme viděli celou řadu technicky zajímavých dronů, které dovedou sledovat svého majitele při chůzi, jízdě na kole, lyžování nebo třeba lezení po skalách a pořídit jeho snímky v rozmanitém prostředí. Brzy by se k nim měl přidat autonomní dron iBubble, který tohle zvládne pod vodou.

Na crowdfundingovém webu Indiegogo právě běží úspěšná kampaň, v které autoři iBubble už překročili 175 procent svých původních finančních požadavků.

Dron iBubble se může pohybovat autonomně anebo ho lze dálkově ovládat a sledovat s ním, co se děje pod hladinou. Je vybaven systémem stabilizace obrazu a dvěma výkonnými světly, stejně jako systémem pro vyhýbání se překážkám.

TIP: Boeing vyvíjí patnáctimetrovou autonomní ponorku

Díky schopnosti iBubble rozeznávat objekty lze dron nastavit tak, aby sledoval zajímavý pohybující se objekt, například rybu nebo želvu. Při podvodních radovánkách se může potopit až do hloubky 60 metrů.

Dny ocelových monster na bojištích jsou už možná sečteny. Američtí vojenští vývojáři DARPA udělili kontrakty celkem osmi společnostem a institucím, aby vytvořily novou generaci bojových vozidel.

Carnegie Mellon University, Honeywell International, Leido, Pratt & Miller, QinetiQ, Raytheon BBN, Southwest Research Institute a SRI International teď v rámci programu Ground X-Vehicle Technology (GXV-T) vyvíjejí technicky vyspělá a hlavně velmi pohyblivá kolová obrněná vozidla.

TIP: Na moře DARPA vysílá bezpilotního lovce ponorek

Soustředí se na hlavně radikálně vylepšenou pohyblivost, schopnost přežít na bojišti díky úhybným manévrům a bezpečnost posádky. Vozidla Ground X-Vehicle by měla obstát v prakticky každém terénu, měla by mít přehled o situaci v okolí díky pokročilým senzorům a sama by měla zůstat skryta díky pokročilým stealth vlastnostem.

Během pozorování chladné trpasličí hvězdy s označením TRAPPIST-1 (2MASS J23062928-0502285), zaznamenal astronom Michaël Gillon periodický pokles jasnosti, což je obvykle známka, že mezi hvězdou a Zemí opakovaně přechází hned několik objektů. Detailní analýza ukázala, že kolem hvězdy obíhá hned trojice planet s velikostí srovnatelnou se Zemí.

Chladný trpaslík TRAPPIST-1

TRAPPIST-1 je trpasličí hvězda s mimořádně nízkou povrchovou teplotou - je mnohem chladnější a červenější než Slunce a sotva větší než planeta Jupiter. Takové hvězdy se však v Galaxii vyskytují velmi často a existují po dlouhou dobu. Poprvé se však podařilo u takové hvězdy objevit planety. Přestože se hvězda nachází poměrně nedaleko od Slunce, je příliš slabá a červená, aby bylo možné ji pozorovat pouhým okem nebo i vizuálně pomocí velkého amatérského dalekohledu. Na obloze se nachází v souhvězdí Vodnáře.

Emmanuël Jehin, spoluautor práce, vysvětluje: „Náš objev mění pohled na populaci planet v Galaxii a na způsob hledání života ve vesmíru. Až dosud byla existence planet obíhajících kolem těchto mimořádně chladných hvězd čistě teoretickou záležitostí. Nyní ale najednou máme ne jednu osamělou planetu u takto slabé hvězdy, ale celý systém - trojici planetárních těles.“

Michaël Gillon doplňuje význam tohoto pozorování: „Proč se pokoušíme najít Zemi podobné planety kolem těch nejmenších a nejchladnějších hvězd v okolí Slunce? Důvod je jednoduchý: systémy u těchto drobných hvězd jsou jediné, kde můžeme, s pomocí současných technických prostředků, detektovat život na planetách o velikosti Země. Takže pokud chceme najít život někde ve vesmíru, právě tady bychom měli s hledáním začít.“

Trojice exoplanet na hranici obyvatelné zóny

Následná pozorování provedená pomocí větších dalekohledů ukázala, že planety obíhající kolem hvězdy TRAPPIST-1 se svou velikostí podobají Zemi. Dvě z těchto planet obíhají kolem své hvězdy velmi rychle s periodou 1,5 dne a 2,4 dne, třetí planeta má delší periodu oběhu (ta však zatím není dostatečně přesně určena, pohybuje se ale v rozmezí 4,5 až 73 dní). 

„Při takto krátkých periodách oběhu musejí být planety 20 až 100× blíže ke své mateřské hvězdě, než je vzdálena Země od Slunce. Struktura tohoto systému tak svým měřítkem spíše připomíná rodinu měsíců kolem planety Jupiter, než Sluneční soustavu,“ vysvětluje Michaël Gillon.

Přestože vnitřní planety obíhají velmi blízko své trpasličí hvězdy, získávají asi jen 4× (respektive 2×) více energie ve srovnání se Zemí (protože hvězda sama je mnohem slabší než naše Slunce). To znamená, že tyto dvě planety jsou ke své hvězdě blíže, než leží vnitřní okraj obyvatelné zóny v tomto systému. Přesto by se na jejich povrchu mohly v některých oblastech vyskytovat vhodné podmínky pro život. Třetí nejvzdálenější planeta, jejíž dráha zatím není dostatečně přesně známa, pravděpodobně přijímá méně energie než Země. Stále by se však mohla nacházet na vnějším okraji obyvatelné zóny.

„S pomocí obřích dalekohledů, které se dnes staví, včetně teleskopu ESO/E-ELT nebo kosmického teleskopu James Webb Space Telescope, který bude vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 2018, budeme v budoucnu schopni zkoumat složení atmosfér těchto planet a objevit známky vody, případně biologické aktivity. Bude to velký skok v pátrání po životě ve vesmíru,“ dodává spoluautor článku Julien de Wit z MIT.

Nový objev otevírá zcela nový směr pátrání po extrasolárních planetách, jelikož až 15 % hvězd v okolí Slunce jsou chladné trpasličí hvězdy. Zároveň je připomínkou, že hledání exoplanet právě vstupuje do fáze objevování potenciálně obyvatelných těles podobných Zemi.

Na složité otázky vesmíru mají v italské vesničce místo Wikipedie chytrou horákyni, e-maily jim chodí do schránky a Facebook mají na rynku. Ideální místo pro projekt Webu verze 0.0

Becherovka je spolu se slivovicí nejslavnější český destilát. Její historie se začala psát na konci 18. století. Karlovarský rod Becherů se původně věnoval mlynářství a sídlil na řece Teplé už od 16. století. Jenže jediný mlýn by početné potomstvo neuživil. 

Tajemný Angličan

Zakladatel tradice Josef Vitus Becher (1769–1840) vystudoval gymnázium a coby obchodník pracoval v rodinné lékárně. Pětadvacetiletý podnikatel má ale smělejší plány. Roku 1794 si pronajímá vinopalnu a začíná experimentovat s destiláty a likéry. Jeho výtvory však plní pouze pulty U tří skřivanů. Povolení k širšímu prodeji dostává až o osm let později.Sotva by však došel slávy, kdyby jednoho dne neubytoval ve svém domě lázeňského hosta hraběte Maxmiliana Friedricha von Plettenberg-Wittem-Mietingen.

V početném hraběcím doprovodu se však objevuje i jistý Angličan Dr. Frobrige. Osobní lékař starého hraběte už nějaké zkušenosti s bylinnými likéry měl. A palírenské pokusy jejich bytného ho zaujaly. Během těch několika týdnů, co ve Varech se svým pánem pobýval, přihrál Josefu Becherovi hotový poklad. Recept, který přežil věky: základní složení budoucí Becherovky. Než ovšem Angličanův dar spatřil světlo světa, uběhly další dva roky. Josef Becher možná tento likér ani nepovažoval za řádný alkohol. První lahvičky totiž ve svém krámku začal prodávat v květnu 1807 coby žaludeční kapky Anglická hořká. Vlastně tak šikovně namixoval účinky alkoholu s bohulibými léčivými účely a tato kombinace se osvědčila. 

Co se pije u císaře pána

Prosperující rodinnou firmu stvořil až syn Josefa Bechera. Jan Becher měl odvážné plány i čich na peníze. Becherovku poslal do bohémské Paříže a ona se uchytila! Vybudoval také velkou moderní továrnu a nechal pro stále slavnější likér navrhnout typickou plochou lahev. Úspěchy slavili i jeho dědicové. Ke stému výročí dostala firma vzácný dárek: požehnání od rakousko-uherské monarchie. Císař František Josef je z dosavadních C.K. dvorních dodavatelů povýšil na ještě prestižnější C.K. komorní dodavatele. Starý pán si zjevně žaludeční kapky oblíbil. Na vídeňský dvůr se dodávalo padesát litrů Becherovky měsíčně! 

V dnešní době je módou udržitelné jídlo. Řada lidí se snaží jíst lokální produkty a nejlépe z vlastní farmy. Jak to ale udělat ve městě?

Zajímavé, i když pro někoho možná kontroverzní řešení nabízí Cricket Shelter od architektů společnosti Terreform. Jde o modulární městskou farmu na cvrčky, která představuje udržitelný zdroj proteinů.

TIP: V Japonsku plánují robotickou farmu

Autoři projektu původně plánovali, že jejich farmy na cvrčky pomohou lidem z rozvojových zemí po katastrofách. Teď se ale ukazuje, že by se mohly uchytit i v bohatých metropolích. Jeden z prototypů stojí například v docích Brooklyn Navy Yard v New Yorku.

Hmyz je mimořádně pohatý na proteiny, nabízí ale i originální chutě - zatímco cvrčci mají jemnou a nepříliš výraznou chuť, mravenci jsou sladcí a mají oříškovou chuť. Larvy žijící ve vodě chutnají podobně jako ryby, kněžice mohou připomínat jablka a smažené vosy jsou přirovnávány k piniovým oříškům.

Hmyzí farma Cricket Shelter

Václavovo narození se většinou datuje do roku 907. Vyrůstal spolu s bratrem u babičky z otcovy strany Ludmily a dostal se k na svou dobu výrazně nadstandardnímu vzdělání. Drama do rodiny přinesla smrt Václavova otce Vratislava v únoru roku 921, po kterém se rozhořel spor mezi Ludmilou a Václavovou pohanskou matkou Drahomírou, jejíž najatí vrazi v září 921 Ludmilu uškrtili . Nevíme přesně, kdy a jak přišla chvíle, kdy Drahomíra dobrovolně či z donucení Václavovi předala vládu. Jisté je jen to, že na podzim 925 Václav již jako kníže nechal přenést Ludmiliny ostatky z Tetína do Prahy.

Český kníže

Území, kterému Václav vládl, je úplně jiné než to, co si dnes představíme pod pojmem „Čechy“. Jednalo se o třicetikilometrový okruh území ohraničený hradišti soustředěnými kolem Prahy. Čechy byly tradičně politicky vázány na Bavorsko, koneckonců, křest knížat proběhl právě v Řezně a podřízenost odráželo i to, že Češi odváděli Bavorům daň z míru. Problém přišel, když se politická moc zvolením Jindřicha Ptáčníka za východofranského krále přehoupla do Saska. Proti němu stálo spojenectví Bavorů, Čechů a Slovanů žijících severně od Čech, problémy mu působili ještě neusazení maďarští nájezdníci.

Jindřich se ale dovedl s problémy postupně vypořádat. Jako první se usmířil s Bavory, krátce poté se zavázal platit bohatý tribut Maďarům, hned nato se vypořádal s lužickými Srby a nakonec roku 929 vytáhl ve spolupráci s Bavory na osamělého Václava. V této situaci dochází k obratu. Ať už za to mohla Václavova kvalitní diplomacie či Jindřichova smírná nálada vůči křesťanům, Čechy se sice podrobily Jindřichovi a platily tribut, ale Václav byl také obdarován a území Čech prakticky zachováno.  

Evropský mučedník

Všem se ale nejspíše Václavova politika nelíbila. Spor o vztah k Říši je nejčastěji uváděn jako důvod rozkolu mezi bratry, který ale mohl mít i kořeny v již dřívějších sporech mezi Ludmilou a Drahomírou. Legendy se shodují, že k události došlo v pondělí 28. září ráno, když Václav mířil do kostela. Bratra Boleslava měl přemoci, ale protože ho nechtěl zabít, jen ho odzbrojil a pokračoval v cestě. Tu ho ale měli dostihnout Boleslavovi přívrženci a ubít ho. Legendy se pak rozcházejí hlavně v detailech – kdo zasadil smrtelnou ránu, co řekl či neřekl Václav… Nejdůležitějším rozdílem zůstává, zda šlo o akci plánovanou či spíše impulsivní. 

TIP: Kult svatého Václava: Věhlas symbolu státnosti se neomezil pouze na české země

Ať už se pondělního rána cestou do kostela stalo cokoliv, ať už šlo o promyšlenou vraždu, impulzivní čin či sérii nešťastných náhod, jedno je jisté: Václav se stal českým státním symbolem. První kroky k posílení kultu sv. Václava učinil právě Boleslav, když nechal přenést jeho ostatky tři roky po činu (který proběhl buď roku 929 či spíše roku 935) do Prahy. Z Václava se postupně stal světec, patron českých zemí, ideální vladař a křesťan. Jako jeden z mála českých králů je relativně známý i mimo české země. 

V roce 1006 se na obloze objevila nová hvězda, pravděpodobně nejjasnější supernova našeho letopočtu. Během několika dnů se tato hvězda stala jasnější než planeta Venuše. Hvězdu popsali pozorovatelé, kteří žili na územích dnes známých jako Čína, Japonsko, Egypt, Irák, Itálie a Švýcarsko. V současnosti můžeme pozorovat už jen mračno trosek po této hvězdné explozi.

Zatímco v Evropě se z této události nedochovaly takřka žádné dobové záznamy, arabský svět patřil v této době mezi „kolébku poznání.“ Professor Ralph Neuhaeuser z německého astrofyzikálního ústavu nyní objevil záznam arabského učence Ibn Sina, který zářící supernovu popisuje jako „hvězdu mezi hvězdami, která po tři měsíce zářila na denním i nočním nebi.“

4. května 1919 krátce před polednem došlo nedaleko Bratislavy k letecké havárii, která ukončila život všech členů posádky. Mezi cestujícími byl i spoluzakladatel samostatného československého státu Milan Rastislav Štefánik, který se po více než šesti letech vracel do vlasti.

Astronom, cestovatel, ale také francouzský generál a vlastenec Štefánik ušel za svůj krátký život skutečně pozoruhodnou cestu. O to tragičtější byl její závěr. 5. května krátce po osmé hodině ráno vystoupal letoun Caproni C.33 z letiště Campoformido k oblakům a zamířil směr Bratislava. Tam už ale nepřistál.

TIP: Milan Rastislav Štefánik: Kmotr samostatného Československa

Stroj se nacházel ve vzdálenosti 4 km od letiště, když se naklopil směrem dolů tak prudce, že někteří cestující vypadli. Po dopadu na zem se překlopil na záda a vznítil se. Přestože v okamžiku, kdy se na místo nehody dostali první lidé, Štefánik ještě žil, jeho zranění mu nedávala žádnou šanci na přežití. Přesná příčina pádu letadla nebyla nikdy spolehlivě objasněna.