Obří krajty na Tchaj-wanu? Objev jednoho obratle přepisuje historii ostrova
Objev jediného obratle z doby ledové mění představu o pravěké přírodě Tchaj-wanu a otevírá otázku, proč z ostrova zmizeli jeho dávní vrcholoví predátoři.
Ještě donedávna to vypadalo poměrně jednoduše: Tchaj-wan je jedním z mála míst v jihovýchodní Asii, kde krajty nikdy nežily. Zatímco v džunglích Vietnamu, Thajska nebo Indonésie jsou tito mohutní škrtiči běžnou součástí přírody, hlavní ostrov Tchaj-wanu byl v tomto směru považován za výjimku. Nový objev ale tento obrázek dramaticky mění. A stačil k tomu jediný zkamenělý obratel.
Kůstka z doby ledové
Studie publikovaná v časopise Historical Biology popisuje nález fosilního obratle krajty z formace Chiting Formation u města Tainan. Nález pochází ze středního pleistocénu – tedy z období před 800 000 až 400 000 lety.
Podle výpočtů vědců patřil obratel hadovi dlouhému minimálně čtyři metry. Pro srovnání: největší hadi žijící dnes na Tchaj-wanu dorůstají přibližně dvou až tří metrů. Pokud tedy pleistocénní krajta skutečně měřila čtyři metry nebo víc, mohlo jít o vrcholového predátora své doby.
Tým vědců z Národní tchajwanské univerzity musel pracovat jen s jediným kostním fragmentem. Přesto dokázal určit, že patřil právě krajtě. Rozhodující byla kombinace několika znaků – zejména tvar tzv. zygosfénu, kostěného výběžku na obratli, který zapadá do zygantra předešlého obratle a drží je pohromadě. U krajt má tento útvar typický široký, klínovitý tvar, který je odlišuje od jiných hadů. Z rozměrů nalezeného obratle a statistických modelů založených na dnešních druzích hadů pak vědci odhadli i celkovou délku zvířete.
Ostrov bez velkých hadů?
Tchajwanský fosilní záznam už dříve vydal svědectví o pestré pravěké fauně: krokodýlech, želvách, ptácích i několika druzích hadů. Až dosud ale v něm ale chyběly krajty. To předestírá zásadní otázku: byly krajty na ostrově běžné, nebo šlo o vzácné návštěvníky?
Během dob ledových byla hladina moře nižší a Tchaj-wan mohl být dočasně spojen s pevninskou Asií. Teoreticky tedy krajty mohly ostrov kolonizovat. Otázkou je, proč tam dnes nejsou.
Vědci naznačují, že jejich vymizení by mohlo souviset s širší vlnou vyhynutí na konci pleistocénu, kdy po celém světě mizela velká zvířata – mamuti, obří lenochodi i další megafauna. Přesná příčina ale zůstává nejasná. Mohly za to klimatické změny? Změny prostředí? Konkurence? Nebo kombinace více faktorů?
Malý objev, velký příběh
Nejzajímavější je však jiná hypotéza. Podle autorů studie mohl zánik velkých krajt znamenat víc než jen zmizení jednoho druhu. Mohlo dojít k zásadní přestavbě celého ekosystému. Čtyřmetrová krajta byla pravděpodobně vrcholovým predátorem – tedy živočichem stojícím na samém vrcholu potravní pyramidy. Pokud takový predátor zmizí, celý systém se může rozkolísat.
Podle autorů studie je dokonce možné, že ekologická nika vrcholového suchozemského predátora mohla na Tchaj-wanu zůstat neobsazená až do dneška. I když se klima po době ledové znovu oteplilo, tamní ekosystém se už nemusel vrátit do původního stavu.
Jde samozřejmě jen o hypotézu, je ale fascinující, že tak zásadní otázky o vývoji celého ostrovního ekosystému může otevřít jediný obratel. Nález naznačuje, že Tchaj-wan nebyl v minulosti jen izolovaným ostrovem bez velkých hadů, ale místem, které kdysi obývali obří škrtiči. A že jejich zmizení mohlo změnit přírodní rovnováhu na stovky tisíc let.
