Planetární srážka: Co když dopadne kometa na planetu s vázanou rotací?
Srážky komet s planetami mohou být pro vznik života stejně významné jako i ničivé. Nový výzkum ukazuje, že takové události by mohly být časté i na exoplanetách u červených trpaslíků.
Jak víme z pozorování Sluneční soustavy, komety se občas sráží s planetami. Taková srážka přitom může být z hlediska obyvatelnosti dotyčné planety katastrofou a v některých případech i příznivou událostí. Pokud jde o naši Zemi, předpokládáme, že brzy po vzniknu Sluneční soustavy se komety mohly stát zdrojem alespoň části vody, která se dnes nachází na povrchu planety, a také organických látek, které posloužily při vzniku života.
Současně je ale jasné, že podobný náraz představuje velmi dramatickou katastrofu, která devastuje široké okolí dopadu a má vliv na celou postiženou planetu, v neposlední řadě na její klima.
Zásah exoplanety ledovou kometou
Felix Sainsbury-Martinez z britské Univerzity v Leedsu a jeho kolegové v rámci svého výzkumu, zveřejněného odborným časopisem Astrophysical Journal, modelovali dopad ledové komety na terestrickou planetu podobnou Zemi, která je ale ve vázané rotaci se svou hvězdou. Takové exoplanety předpokládáme u červených trpaslíků a představují významné kandidáty v pátrání po obyvatelných světech.
Vědci zjistili, že v takové situaci může i relativně malý náraz komety zásadně narušit klima terestrické exoplanety ve vázané rotaci. Současně ale platí, že kometa může na takovou planetu dopravit kyslík a současně se stát zdrojem vody pro oceány dotyčné planety. Třešničkou na dortu pak bylo zjištění, že bychom za určitých okolností mohli takovou událost detekovat už dnešními teleskopy.
Sainsbury-Martinez a jeho spolupracovníci také odhadují, že by exoplanety ve vázané rotaci vlastně mohly zažívat podobné události častěji než naše Země. Mnohé z nich totiž obíhají červené trpaslíky ve velké blízkosti, což znamená, že by se měly pohybovat na orbitě rychleji než Země a čelit tím pádem srážkám s kometami častěji.
