Zázrak z laboratoře: Miniaturní implantát vrací naději lidem se ztrátou zraku

Mikroskopický oční implantát poprvé v historii vrátil lidem s nevratnou makulární degenerací ztracené centrální vidění – a s ním i možnost znovu číst.

24.10.2025 - Stanislav Mihulka


Ztráta zraku způsobená věkem už možná není úplně nevratná. Mezinárodní tým vědců oznámil přelomový úspěch – jejich nový mikroskopický implantát PRIMA dokázal pacientům s pokročilou makulární degenerací vrátit centrální vidění – a v některých případech i schopnost číst.

Co je PRIMA a jak funguje?

Systém PRIMA, vyvinutý týmem vedeným Danielem Palankerem ze Stanfordovy univerzity a testovaný v 17 evropských nemocnicích, představuje největší pokrok v léčbě slepoty za poslední desetiletí. Skládá se ze dvou částí: implantátu – drobného čipu o velikosti 2×2 milimetry a tloušťce menší než lidský vlas, umístěného za sítnici v místě, kde buňky odumřely. Implantát obsahuje 378 fotovoltaických pixelů, které přeměňují světelné signály na elektrické impulzy.

Druhou částí jsou brýle s procesorem, které zachycují obraz okolí, převádějí jej na neviditelné infračervené světlo s vlnovou délkou 880 nm a posílají jej na implantát. Ten světelnou energii přeměňuje na elektrické signály, které pak putují do mozku stejně, jako to dělají zdravé fotoreceptory. Celý systém funguje bez vnějšího napájení.

Záchrana odepsané sítnice

V klinické studii vědci otestovali systém PRIMA na 38 pacientech ve věku kolem 79 let, kteří trpěli geografickou atrofií sítnice, tedy nevratnou formou věkem podmíněné makulární degenerace.

Z 32 pacientů, kteří dokončili roční sledování, zaznamenalo 26 lidí (81 %) výrazné zlepšení zraku. Někteří dokázali číst písmena, slova i celé stránky textu – a dosáhli ostrosti až 20/420, což odpovídá technickému limitu systému. U 19 účastníků se objevily mírné vedlejší účinky – typické pro oční chirurgii – ale všichni si zachovali periferní vidění.

„Před implantátem jsem měla pocit, že mám před očima dvě černé skvrny. Milovala jsem čtení a chtěla to zpět. Když jsem poprvé viděla písmeno, byl to neuvěřitelný okamžik. Učit se znovu číst není jednoduché, ale čím víc trénuji, tím víc toho zvládnu,“ popsala svůj zážitek jedna z účastnic studie, Sheila Irvine z londýnské Moorfields Eye Hospital.

Simulace zraku pacienta s makulární degenerací a zraku pacienta s implantátem PRIMA. (zdroj: Stanford University/Palanker Lab, CC BY 4.0)

Podle vedoucího autora studie, oftalmologa José-Alaina Sahela z Pittsburghské univerzity, jde o první technologii, která dokázala obnovit zrak u tak velkého počtu pacientů. Podrobnosti vědci popisují ve studii, publikované v odborném časopisu New England Journal of Medicine.

Současná verze systému zatím zobrazuje jen černobílý obraz, ale výzkumníci už pracují na variantě v odstínech šedi a na vylepšené verzi čipu s jemnějšími pixely, která umožní ostřejší obraz i rozpoznávání tváří.

Budoucnost oftalmologie

Věkem podmíněná makulární degenerace je dnes nejčastější příčinou slepoty u lidí nad 60 let. Postihuje makulu – část sítnice odpovědnou za ostré centrální vidění. Když její buňky odumřou, zůstává v centru zorného pole „mrtvá zóna“, která znemožňuje čtení, psaní i rozeznávání tváří.

Implantát PRIMA představuje první reálnou šanci, jak tuto ztrátu zvrátit, a přináší novou éru bionických očních technologií, které propojují biologii s elektronikou.


Další články v sekci