Zrození Měsíce: Izotopy prozrazují, odkud přiletěla protoplaneta Theia

Nová analýza izotopů z pozemských i lunárních hornin odhaluje, že protoplaneta Theia, která dala vzniknout Měsíci, se zrodila ve stejné části Sluneční soustavy jako dávná Země.

25.11.2025 - Martin Reichman


Před zhruba 4,5 miliardami let narazila do rané Země protoplaneta zvaná Theia. Tato obří srážka protoplanetu zcela rozmetala, roztavila velké části zemského pláště a vyvrhla do okolního prostoru obrovské množství hmoty, ze které se následně zformoval Měsíc.

Po desetiletí vědci řeší otázku, odkud Theia pocházela a z čeho se skládala. Nový výzkum nabízí překvapivě jednoduchou odpověď: Theia podle vědců vznikla prakticky „za rohem“ – v samém nitru vnitřní Sluneční soustavy.

Jako vejce vejci

Původní model vzniku Měsíce ze 70. let předpokládal, že náš souputník je tvořený převážně materiálem z Theiy. Jenže to by znamenalo, že by Měsíc a Země museli mít odlišné chemické složení. Všechny dosavadní analýzy ale opakovaně ukazují, že Země a Měsíc jsou si mnohem podobnější, než by dvě samostatně vzniklá tělesa měla být.

Nová studie publikovaná v časopisu Science se proto zaměřila na stopové prvky, které Theia měla zanechat během srážky se Zemí – molybden, železo a zirkonium. Tyto prvky se běžně hromadí v jádru, a pokud jsou zastoupeny v plášti, musely by pocházet z Theiy.

Tým vedený Thorstenem Kleinem z Max-Planckova institutu analyzoval 15 pozemských hornin a šest lunárních vzorků získaných v rámci misí Apollo. Vědci se zaměřili na izotopy železa – jemné variace prvků, které se mezi jednotlivými tělesy Sluneční soustavy sice liší jen nepatrně, ale zato velmi charakteristicky. Teprve nedávno se podařilo tyto miniaturní rozdíly změřit s dostatečnou přesností.

Sousedka od vedle

Vědci zkombinovali izotopická data železa, molybdenu a zirkonia a porovnali je s výsledky z 20 meteoritů pocházejících z vnitřní i vnější části Sluneční soustavy. Tím zpětně „dopočítali“ pravděpodobné složení a původ Theiy.

Výsledky ukazují, že Theia byla kamenná protoplaneta s kovovým jádrem, která měla 5–10 % hmotnosti Země. Hlavním zjištěním ale je, že její chemická stopa odpovídá objektům, které vznikly ve vnitřní Sluneční soustavě, v místech, která se nacházejí ještě blíže Slunci než naše planeta. To by také vysvětlovalo, proč je materiál Země a Měsíce tak neobvykle podobný – Theia vznikala v takřka identických podmínkách.

Teze má oporu i v dřívějších výzkumech, které naznačily, že tělesa vznikající blízko Slunce obsahují více těžkých prvků, například molybdenu. Z toho vyplývá, že dodatečné množství těchto prvků v zemském plášti s velkou pravděpodobností pochází právě z dávné Theiy.


Další články v sekci