Interceptor: Projekt Ocean Cleanup vyráží sbírat plast i na řeky

31.10.2019 - Stanislav Mihulka

Výkonný systém dokáže odstranit z hladin řek až 50 tun plastového odpadu denně

<p>Interceptor sbírá plastový odpad na řece</p>

Interceptor sbírá plastový odpad na řece


Reklama

Dnešní oceány jsou zaneřáděné spoustou plastového odpadu. Je nejvyšší čas s tím něco dělat, pokud nechceme žít ve světě s plastovými kulisami. Technologie mediálně známého projektu Ocean Cleanup po překonání počátečních obtíží již nějaký čas sbírá plast z mořských vln v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, kde se soustředí plastový odpad ze severního Tichého oceánu.

Ocean Cleanup se teď rozhodl vyrazit „proti proudu“ a vyvinul podobnou technologii Interceptor, která sbírá plastový odpad z hladiny řeky. V tuto chvíli jsou v provozu již dva systémy Interceptor a usilovně sbírají plast na řekách v Asii. Interceptor přitom dokáže odstranit z řeky až 50 tun plastového odpadu denně.

TIP: Plovoucí bariéra pro čištění oceánů Ocean Cleanup se rozpadla a čeká ji oprava

Odborníci odhadují, že tisícovka řek, které jsou nejvíce znečištěné plasty, zodpovídá za zhruba 80 procent plastového odpadu v oceánu. Pokud bychom na většinu z nich nasadili systémy Interceptor, nejspíš by se nám povedlo alespoň výrazně zpomalit příval plastů do těžce zkoušených oceánů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907