Italové poroučejí přílivu: Benátky poprvé úspěšně použily protipovodňové brány

Letos proto radnice poprvé naostro spustila systém MOSE: Jeho plný název zní „Modulo sperimentale elettromeccanico“, přičemž zmíněná zkratka v italštině znamená „Mojžíš“. Soustava dokáže ovlivňovat hladinu Benátské laguny, a město tak chránit před velkou vodou. Projekt se rodil již od roku 1984, ale postihlo ho tolik odkladů, skandálů a problémů, že jen málokterý Benátčan věřil v jeho dokončení – natož aby doufali, že bude bariéra fungovat. 

Každoročně mezi říjnem a březnem se nad Benátkami vznáší hrozba záplav. Vinou nízkého atmosférického tlaku, přílivu a jihovýchodního větru jugo vznikajícího nad Saharou se ulice i náměstí italské metropole nepravidelně, ale relativně často ocitají pod vodou. S globálním oteplováním se navíc situace rok od roku zhoršuje: V listopadu 2019 hladina dokonce zalila 90 % města. Nápravu vzniklých škod obvykle pokryjí příjmy z turismu. Pandemie koronaviru a následný úpadek cestovního ruchu však Benátky srazily na kolena. 

Tři úžiny, čtyři bariéry

Bariéry ve třech úžinách sestávají ze 78 bran, které se v případě nouze zvednou a vytvoří dočasnou hráz. Podle plánu mají odrazit až třímetrový příliv, přičemž například náměstí sv. Marka se noří pod vodu již s přílivem okolo 90 cm. 

Když tedy v sobotu 3. října sirény hlásily blížící se velkou vodu, Benátčané začali jako obvykle přesouvat nábytek a spotřebiče do vyšších pater. Nikdo nevěřil, že MOSE zafunguje: Testoval se jen jednou, takže šance na selhání byly velmi reálné. Brány se však skutečně zvedly, a zatímco na jejich vnější straně dosáhla hladina 132 cm, uvnitř setrvala na bezpečných 70 cm. Město tak zůstalo relativně suché a poprvé v dějinách vlnám vzdorovalo. MOSE se nyní nasadí do akce, kdykoliv příliv překoná 110 cm, a po dokončení projektu v roce 2021 se mají bariéry aktivovat ještě dřív.