Jak-7 a Jak-9: Nejmasověji vyráběné sovětské stíhačky 2. světové války

16.09.2017 - Miroslav Šnajdr

Vedle lehčí vývojové větve řady stíhaček Jak (Jak-1 a Jak-3) sehrála v bojích Velké vlastenecké války velmi významnou roli těžší část rodiny, stíhačky Jak-7 a Jak-9

Jak-9 -<p>Jen v letech sovětsko-německé války se v letech 1942 až 1945 vyrobilo na 15 470 exemplářů stroje Jak-9</p>
Jak-9 -

Jen v letech sovětsko-německé války se v letech 1942 až 1945 vyrobilo na 15 470 exemplářů stroje Jak-9


Reklama

Prapředkem stíhaček Jak-7 a Jak-9 se stal prototyp cvičného provedení UTI-26. Ten vznikl dalším vývojem původně stíhacího prototypu I-26-II. Obdržel dvoumístnou kabinu a výzbroj redukovanou na dva 7,62mm kulomety. Pro sériovou stavbu byl vybrán druhý prototyp UTI-26-II, který prošel státními zkouškami v lednu a únoru 1941. Sériové cvičné letouny nesly označení Jak-7UTI a pouze jeden kulomet. V roce 1941 jich vzniklo celkem 186. Ohromné ztráty na stíhacích letounech, které utržilo VVS RKKA po německém útoku, donutily Sověty bojově nasadit i původně cvičné Jaky-7UTI. Vznikl také nápad konstrukci zpětně upravit na plnohodnotný stíhací typ.

Na základě rozhodnutí ze srpna 1941 se rozběhla produkce čistě bojového stíhacího provedení Jak-7 (mělo zprvu ponecháno prosklení zadní kabiny). Stíhací Jaky-7 měly při prakticky stejných výkonech v některých ohledech lepší vlastnosti než původní Jaky-1. Postupně procházely zdokonaleními vtělenými do variant Jak-7A (produkce začala v lednu 1942) a Jak-7B.

Jakovlev Jak-7

  • ROZPĚTÍ: 10 m
  • DÉLKA: 8,48 m
  • VZLETOVÁ HMOTNOST: 2 960 kg
  • MAX. RYCHLOST: 560 km/h
  • DOSTUP: 9250 m DOLET: 640 km
  • POHONNÁ JEDNOTKA: 1× řadový M-105P o 792 kW
  • VÝZBROJ: 1× 20mm kanón, 2× 7,62mm kulomet OSÁDKA: 1 muž
  • UŽIVATELÉ: Francie, Polsko, SSSR

Ani Jak-7B však výkonnostně nestačil na německý Bf 109F či Bf 109G (mimo jiné byl pomalejší ve vodorovném i střemhlavém letu a hůře stoupal). Navíc trpěl některými konstrukčními a výrobními nedostatky: nejzávažnější představovalo přehřívání pohonných jednotek, což byla chronická nemoc všech stíhaček Jak. Celkem vzniklo na 6 399 Jaků-7 všech verzí, převážně Jak-7B (u pozdějších strojů této verze zavedli novou podobu překrytu kabiny se snížením zadní části trupu). Produkce (podobně jako v případě Jak-1b) běžela dlouho, až do roku 1944, což byl typický projev sovětského upřednostnění kvantity nad kvalitou.

Jak-9 náležel do těžší vývojové větve stíhaček Jak a v porovnání s Jaky-1 a Jaky-3 se vyznačoval podstatně větší univerzálností. Hlavní odlišnost od Jaku-1 i Jaku-7 představovala duralová kostra křídla. Produkce běžela od října 1942 pod označením Jak-9. Úvodní letouny trpěly některými výrobními vadami a nedlouho před vypuknutím bitvy u Kurska musely být „devítky“ dokonce přechodně uzemněny kvůli odtrhávání potahu křídel.

Letoun se stavěl ve třech výrobních závodech v celé řadě verzí. Základní provedení mělo dosti slabou výzbroj. Ta byla zesílena u verze Jak-9T, kde konstrukční tým (nejspíše inspirován americkým Bellem P-39) zavedl synchronizovaný trupový 37mm kanón, který doplňoval jediný 12,7mm kulomet. Výroba této verze běžela v letech 1943–1945. Z dalších variant je nutno zmínit například Jak-9D s prodlouženým doletem a v tomto ohledu ještě výkonnější Jak-9DD. Nebo stíhací bombardovací variantu Jak-9B se zajímavě řešenou pumovnicí za kabinou pro 400 kg pum.

Jak-9T

  • ROZPĚTÍ: 9,74 m
  • DÉLKA: 8,50 m
  • VZLETOVÁ HMOTNOST: 3 025 kg
  • MAX. RYCHLOST: 597 km/h
  • DOSTUP: 10 000 m
  • DOLET: 533 km
  • POHONNÁ JEDNOTKA: 1× řadový M-105PF o 868 kW
  • VÝZBROJ: 1× 37mm kanón, 1× 12,7mm kulomet
  • OSÁDKA: 1 muž
  • UŽIVATELÉ: Francie, SSSR, Polsko

Nejvýkonnější verzí řady „devítek“ se stal Jak-9U s motory VK-107A o 993 kW, někdy v Rusku označovaný za nejlepší stíhačku druhé světové války. Jaky-9 se v řadové službě velmi osvědčily. A byť ve většině provedení (s výjimkou Jak-9U) ve výkonech zaostávaly za posledními Bf 109G, Bf 109K, Fw 190A a obzvláště Fw 190D, tvořily základní typ ve výzbroji stíhací složky VVS RKKA po celou druhou polovinu války. Produkce „devítek“ se nezastavila ani se skončením konfliktu. Do roku 1948 vzniklo 16 769 kusů.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL Letouny II. světové války

  • Zdroj fotografií: Autor: Kogo – Vlastní dílo (FAA Registration Database), CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907