Jak dlouho vydrží člověk bez spánku, aniž by si nějak ublížil?

28.05.2018 - redakce 100+1


Reklama

Podle odborníků vydrží lidský organismus bez spánku po dobu osmi až desíti dnů. Lidé, kterým se to podařilo, netrpěli žádnými vážnými zdravotními důsledky, měli jen potíže s vnímáním a udržením pozornosti. Rekord v této oblasti oficiálně drží tehdy sedmnáctiletý Randy Gardner, který v roce 1965 probděl 264 hodin, tedy 11 dní. V roce 2007 nicméně dvaačtyřicetiletý Angličan Tony Wright prohlásil, že tento rekord o několik hodin překonal – v baru Studio ve městě Penzance hrál kulečník a přijímal při tom po celou dobu návštěvy. Wright tvrdí, že dlouhodobé bdění mu umožnila schopnost přepínat z jedné mozkové hemisféry na druhou, kterou získal díky speciálnímu jídelníčku sestávajícímu ze syrové stravy.

Guinnessova kniha rekordů však tyto experimenty neregistruje, jelikož jsou z hlediska lidského zdraví považovány za hazardní. Změny ve fungování organismu nastávají již po 24 hodinách soustavného bdění – zvýší se hladina stresových hormonů a krevní tlak, tělo postupně ztrácí schopnost zpracovávat glukózu, imunitní systém přestane pracovat a tělesná teplota klesá.

TIP: Nedostatek spánku: Jak efektivně bojovat se spánkovou deprivací

Za pokus o nejdelší dobu v bdělém stavu zaplatil životem šestadvacetiletý Číňan Ťiang Siao-šan. Fotbalový fanoušek zemřel v roce 2012 po jedenácti dnech bdění, kdy nepřetržitě sledoval mistrovství Evropy ve fotbale. Ačkoliv byl jinak zdravý, popíjení alkoholu a kouření při pokusu o rekord bylo na jeho organismus příliš.

Jak dlouho musíte spát?

Denní potřeba spánku se během života mění. Takto ji udává pro různé věkové kategorie americký Národní ústav pro zdraví:

  • Novorozenci do 3 měsíců: 14–17 h
  • Kojenci 4–11 měsíců: 12–15 h
  • Batolata 1–2 roky: 11–14 h
  • Předškoláci 3–5 let: 10–13 h
  • Školáci 6–13 let: 9–11 h
  • Teenageři 14–17: let 8–10 h
  • Mládež 18–25 let: 7–9 h
  • Dospělí 26–64 let: 7–9 h
  • Senioři nad 65 let: 7–8 h

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907