Jak dlouho žili mamuti? A jak dlouho neandertálci? Odpověď přinesla analýza DNA

15.12.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.</p>

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.


Reklama

Máme nějakou šanci zjistit, jak dlouhověké byly druhy, které již vymřely? Můžeme zjistit, jak dlouho žil průměrný mamut nebo neandertálec? Donedávna jsme takovou možnosti neměli. Od chvíle, kdy se vědcům podařilo přečíst DNA mamuta a neandertálce, můžeme použít k odhadu průměrné délky jejich života genetiku.

Z DNA samozřejmě není možné přesně vyčíst, jak dlouho bude to které stvoření žít. Do konkrétních životů se míchají mnohé proměnné a náhody, které mohou rozhodnout o životě či smrti. Odborníci ale zjistili, že na základě detailní analýzy vybraných genů lze u savců do jisté míry odhadnout, jak dlouhý je jejich průměrný život. U dnes žijících druhů to funguje, australští vědci nyní tento postup vyzkoušeli právě na mamutech a neandertálcích.

TIP: Údery života: Je délka života skutečně vyměřena počtem úderů srdce?

DNA prozradila, že neandertálci, stejně jako další naši blízcí příbuzní denisované, se mohli v průměru dožívat zhruba 38 let. Pokud je neskolilo zranění, infekce nebo třeba jeskynní medvěd. Podobného věku se zřejmě dožívali i dávní lidé našeho vlastního druhu, tedy v dobách před vynálezem očkování, vakcín a zubních plomb. Pokud jde o mamuty, ti se podle analýzy DNA dožívali asi 60 let. To je poněkud překvapivě o něco méně, než u dnešních slonů afrických.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907