Jak fungoval berňák ve středověku a jakým způsobem se vypočítávaly daně?

18.01.2021 - Tomáš Konečný

Daně lidé museli odvádět už ve středověku, ale jejich výběr nesvazovala na rozdíl od současnosti téměř žádná pravidla. Města si navíc nevytvářela finanční rezervy a v případě požárů na to často doplácela

<p>Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.</p>

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.


Reklama

Ověnčené přísloví praví, že v životě lidském existují jediné dvě jistoty: smrt a daně. Nejinak tomu bylo i ve středověku, ale na rozdíl od dnešního organizovaného způsobu navázaného na finanční cyklus státu vládl v tehdejším výběru daní značný chaos. Daňová povinnost byla často kolektivní a měla charakter jednorázového poplatku. Jelikož s výjimkou dávek vrchnosti neexistoval žádný pravidelný interval, znamenal příchod výběrčího pro města často překvapení. 

Daně se vztahovaly na celou obec, která zmíněnou zátěž obratem rozložila mezi obyvatele. Poměr daní k příjmům jednotlivých měšťanů ani metodu pro jejich výpočet dnes již v podstatě nedokážeme zjistit. Nefungoval žádný daňový aparát ani jednotné a přehledné účetnictví. Daně v obci vybírali měšťané pověření radou, bez nějaké zvláštní kvalifikace.

Bez úspor je zle

Města vypisovala daně spontánně podle momentálních potřeb. Fungování obce pak určovala aktuální hotovost v pokladně: Pokud se v ní nacházel dostatek „tvrdé měny“, rada peníze investovala, půjčila nebo je použila na uhrazení daní. Města však neplánovala dopředu ani nevytvářela úspory, a případný požár tak představoval katastrofální zásah, neboť obvykle vyústil v bankrot. Obec neměla finanční rezervy na obnovu a daně musela vybírat výlučně od měšťanů, jejichž majetku se oheň nedotkl. 

Občas rada nevypsala daně vůbec, zatímco jindy i několikrát v roce, přičemž každá z dávek se mohla platit jinak. Zpočátku se daně odváděly v komoditách, ve střední Evropě typicky v medu. Teprve za Přemysla Otakara II. přešla česká města na vypisování finančních dávek: Mohlo se jednat o groš z každé kopy grošů majetku, případně o dva groše za dům, vše bez jakékoliv předvídatelnosti co do výše a frekvence. Daň se také mohla týkat jen určité čtvrti nebo být vypsána jako dávka od městských cechů, kdy zasáhla tvrději méně početné a méně výnosné profese.

Cesta k pokroku

Výzkumy ukazují, že za vrcholného a pozdního středověku daně ekonomice spíš prospívaly. V důsledku jejich zvyšování musela města a vrchnost víc produkovat, takže se rozšiřovala plocha obdělávané půdy i počet výrobků, hledaly se vývozní trasy a zaváděly se inovace. Tlak na efektivitu se stal motorem výkonnějšího hospodaření. Přechod na peněžní daně pak vyústil v zánik staletého směnného obchodu, který nahradily mnohem praktičtější mince. 

TIP: Proti nemoci i ničivému požáru: Historie pojišťovnictví sahá až do časů Babylóňanů

„Daňový tlak“ vládců, jenž zesílil po morových ranách, vedl nakonec v 15. století ke zrodu mezinárodního obchodu a bankovnictví. Navzdory nárůstu populace se však obyvatelům měst kvůli vyššímu zdanění nežilo výrazně hůř – naopak, snaha o produktivitu potažmo zlepšovala i jejich životní úroveň.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jizvy chudoby: konžský frank

kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)

Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby. 

Zajímavosti
Věda

Pražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)

Historie

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Vesmír
Zajímavosti

Součástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907