Jak přistávají sondy na malých tělesech typu planetek či komet?

11.12.2021 - Michal Švanda

<p>Modulu Philae selhala během přistání na kometě přítlačná přistávací tryska a následně i kotvicí harpuny. Dvakrát se tudíž odrazil, načež skončil na nevhodném místě a ztratil se mateřské sondě z dohledu.</p>

Modulu Philae selhala během přistání na kometě přítlačná přistávací tryska a následně i kotvicí harpuny. Dvakrát se tudíž odrazil, načež skončil na nevhodném místě a ztratil se mateřské sondě z dohledu.


Reklama

Přistání pozemských zařízení na cizích kosmických tělesech představuje obtížnou disciplínu, která musí vždy respektovat podmínky na daných světech. Neexistuje tak žádná univerzální procedura dosednutí, jež by fungovala za libovolných okolností. 

V případě malých těles Sluneční soustavy typu vlasatic či planetek komplikuje situaci i jejich velmi slabá gravitace. Například kometa 67P/Čurjumov–Gerasimenko, na níž v roce 2014 přistálo pouzdro Philae vypuštěné ze sondy Rosetta, má oproti Zemi asi 10 000krát menší povrchové gravitační zrychlení. Dosednutí na malý objekt tak připomíná spíš řízenou kolizi, kdy je cílem „narazit“ co nejmenší rychlostí. 

TIP: Dobývání kosmu: Jak přistát na vzdálených planetách a měsících

Vzhledem k nízké přitažlivosti tkví navíc obrovské riziko v odrazu sondy zpět do prostoru – což se v případě Philae také opakovaně stalo. Má-li tedy zařízení strávit na povrchu nějaký čas, musí se k němu připoutat: Používané metody se různí a zahrnují harpuny, přítlačné plynové trysky či mechanické paže se záchyty. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907