Jak rozpoznat mimozemský život? Vědci doporučují zaměřit se na metan

30.03.2022 - Stanislav Mihulka

Nalezení mimozemského života je cílem snahy mnoha vědců. S novými a výkonnějšími teleskopy šance na takový objev vzrůstají. Jak ale poznáme planetu, na které existuje (nebo by alespoň mohl existovat) život?

<p>Metan by podle vědců mohl posloužit jako slibný indikátor možného mimozemského života.</p>

Metan by podle vědců mohl posloužit jako slibný indikátor možného mimozemského života.


Reklama

Nejčastěji bývá za vhodnou biosignaturu, tedy soubor chemických látek svědčících o přítomnosti života, považován kyslík. Jenomže například pro nový vesmírný dalekohled Jamese Webba bude detekce kyslíku v atmosférách exoplanet poněkud problematická. Myslí si to astronomka Maggie Thompsonová z americké Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která nedávno vedla výzkumný tým, zabývající se způsoby detekce možného mimozemského života.

Metanová stopa života

Thompsonová proto navrhuje, abychom v atmosférách exoplanet soustředili na metan. Problém je samozřejmě v tom, že pro potvrzení existence života na planetě nestačí samotný objev metanu. Mohou ho totiž produkovat i zcela nebiologické procesy, jako je aktivita středooceánských hřbetů, hydrotermálních průduchů nebo tektonických subdukčních zón, kde se jedna tektonická deska zasouvá pod druhou, nebo třeba dopady kosmických těles. 

Potenciál metanu jako vhodné biosignatury vidí vědci v jeho nestabilitě v atmosféře. Fotochemické reakce atmosférický metan ničí a ten tak musí být neustále doplňován, aby se udržela jeho vysoká hladina. „Pokud na kamenné planetě objevíme hodně metanu, musí na ní existovat i jeho masivní zdroj,“ říká spoluautor nové studie Joshua Krissansen-Totton.

TIP: Atmosféra plná kyslíku ještě neznamená exoplanetu plnou života

Přítomnost metanu v atmosféře ale nemůže být jediným kritériem. Podle vědců bude je třeba brát v úvahu kontext celé planety. Metan by měl být považován za biosignaturu cizího života zejména pokud bude objeven v atmosféře kamenné exoplanety, obíhající kolem hvězdy podobné Slunci. V atmosféře takové planety by se mělo vyskytovat i velké množství oxidu uhličitého, a naopak málo oxidu uhelnatého. Pokud tedy vesmírný dalekohled Jamese Webba najde nějakou takovou exoplanetu, měli bychom jí rozhodně věnovat maximální pozornost.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907