Jak rychle a levně prozkoumat ledový měsíc? Co třeba do něj vší silou narazit?

14.11.2017 - Stanislav Mihulka

Skupina evropských vědců má ambiciózní plán. Navrhují vyslat sondu, která by se srazila s jedním z velkých ledových měsíců Sluneční soustavy

Do povrchu Europy by mohla plnou rychlostí narazit malá evropská sonda
Do povrchu Europy by mohla plnou rychlostí narazit malá evropská sonda

Reklama

Peter Wurz z Univerzity ve švýcarském Bernu a jeho spolupracovníci navrhují, že by impaktor, sonda podobná těm, které již byly použity k tomuto účelu v minulosti, narazil do povrchu ledového měsíce. Jako vhodný a zajímavý cíl se nabízí Jupiterova Europa, možných cílů je ale víc.

Zajímavé výsledky rychle a levně

Badatelé jsou přesvědčeni, že taková mise, která představuje extrémně nízké riziko, malé technologické úsilí a nevelkou složitost potřebných zařízení, by mohla přinést velmi kvalitní a ceněné vědecké poznatky.

TIP: NASA mění plány pro misi k Europě: Ve hře je přistání na povrchu měsíce

Tak jako v dřívějších misích, by malá sonda tvaru krychle, kterou Wurz a spol. prozatím nazvali Europa Descent Probe (EDP), byla součástí další mise, podle všeho sondy, která by mířila na oběžnou dráhu měsíce nebo někam hlouběji do vesmíru. Když by nastal správný čas, tak by tato sonda v ceně asi 116 milionů dolarů (asi 2,5 miliardy Kč) a hmotnosti nižší než 100 kg vyrazila na svou sebevražednou misi. Vší silou by narazila do ledu měsíce a zvědavé teleskopy by sledovaly, co se bude dít.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, University of Bern

  • Zdroj fotografií: University of Bern



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907