Jak se projevuje gravitační časové zpoždění?

29.04.2017 - Michal Švanda

Na cestě k Plutu -<p>Shapirův jev se musel brát v úvahu například při výpočtu telemetrie pro sondu New Horizons</p>
Na cestě k Plutu -

Shapirův jev se musel brát v úvahu například při výpočtu telemetrie pro sondu New Horizons


Reklama

Gravitační zpoždění, známé též jako Shapirův efekt, je jedním z testovatelných důsledků Einsteinovy obecné teorie relativity: Elektromagnetické záření prochází kolem hmotných objektů déle, než kdyby směřovalo po trajektorii vedoucí mimo masivní tělesa. Zmíněný jev souvisí s pohybem v potenciálové jámě silného gravitačního pole a v roce 1964 jej předpověděl Irwin Shapiro

TIP: Tepelná setrvačnost planet: Jak funguje Jarkovského efekt?

Americký vědec navrhl jednoduchý test: Radarové odrazy od Venuše či Merkuru by se měly zpomalit, budou-li na cestě tam i zpět procházet kolem Slunce, tedy nejhmotnějšího objektu našeho solárního systému. Předpovězené zpoždění mělo činit asi 200 mikrosekund, což bylo v možnostech technologií 60. let. Prognózu potvrdily již první zkoušky provedené v letech 1966 a 1967 pomocí radarové antény observatoře Haystack. Shapirův jev se přitom musí brát v úvahu při propočtu telemetrie pro vzdálené sondy, a hrál tudíž roli také u obou Pioneerů či Voyagerů a rovněž u automatu New Horizons.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907