Jak se ve vesmíru nezbláznit? Jak vypadá péče o duševní zdraví astronautů

19.06.2022 - Pavel Boháček

Posádka na palubě ISS i její zdravotnická podpora na Zemi dokážou řešit širokou paletu problémů, k nimž může během mise dojít – od úrazů přes bolest zubů až po závažná interní onemocnění. Co když ovšem nastanou psychiatrické potíže? Jak je postaráno o dušení zdraví astronautů?

<p>Podmínku úspěšné kosmické mise tvoří nejen zdravé tělo, ale i zdravý duch… <em>(foto: NASA, Arthur Sasse, CC0)</em></p>

Podmínku úspěšné kosmické mise tvoří nejen zdravé tělo, ale i zdravý duch… (foto: NASA, Arthur Sasse, CC0)


Reklama

Také astronauti jsou jen lidé, a v průběhu mise je tudíž mohou potkat mimo jiné deprese, záchvaty úzkosti či nespavost. Let do vesmíru totiž vždy představuje ohromnou stresovou zátěž. Jakkoliv se přípravě na každou kosmickou výpravu věnuje velká pozornost, stále se může mnoho věcí pokazit. Vědomí nebezpečí a tíha zodpovědnosti kladou značné nároky na psychickou odolnost posádek. Navíc hrají roli i další faktory jako odloučení od rodiny a přátel, mediální tlak, ale rovněž kulturní rozdíly mezi členy mise. Nesmíme zapomínat ani na rizika environmentální, k nimž patří pobyt v uzavřeném prostoru či problémy související s reakcemi organismu na prostředí mikrogravitace.

Vybrat ty pravé

Významné psychopatologie, například rozvoj závažného psychiatrického onemocnění jako schizofrenie či bipolární poruchy, jsou v průběhu kosmické mise jen málo pravděpodobné. Astronauti v prvé řadě procházejí přísnou selekcí prostřednictvím psychologických testů, rozdělených do dvou, respektive tří hlavních fází. V té první jde právě o vyloučení psychopatologií: Psychiatři a psychologové vyšetřují jednak aktuální psychický stav kandidáta, ale zajímají se také o jeho osobní anamnézu. Důležitou roli hraje rovněž anamnéza rodinná: Léčil se někdo z příbuzných na psychia­trii? S čím? Vyskytla se v rodině sebevražda, alkoholismus či užívání drog?

V další fázi následuje výběr adeptů s odpovídajícími psychologickými vlastnostmi, jež ovšem nejsou dány konkrétně a striktně – vždy záleží na typu mise. Jiné vlastnosti byly žádoucí u krátkodobých letů raketoplánů, jiné potřebují astronauti žijící půl roku na palubě ISS. Mise na Měsíc a na Mars mají také svá specifika, která se musejí při výběru posádek zohlednit. Obecně však platí, že vhodný kandidát by měl mít vysokou motivaci a dobrý úsudek, což znamená umět z předpokladů vyvozovat správné závěry. A nezbytná je i zralá osobnost a relevantní životní zkušenosti.

S citem pro kulturu

Ve třetí fázi se testují kognitivní schopnosti astronautů, zejména zvládání různých úkolů, adekvátní reakce na nové situace, přizpůsobivost, dále paměť, koncentrace a pozornost. Psychologové zkoumají, jak se kandidáti vyrovnávají se stresem a jak dokážou plánovat a organizovat, jsou-li zahlceni množstvím úkolů. 

Opomenout nelze ani tzv. mezikulturní kompetence. Kosmické mise dnes představují především mezinárodní záležitost. Od každého člena posádky se proto očekává, že se bez problémů domluví anglicky a rusky. Důležitý je také jakýsi cit pro kulturní odlišnosti a specifika různých národů. A v neposlední řadě rozhoduje i schopnost samostatně pracovat či zapadnout do týmu.

Koho s kým?

Jedna ze zásadních otázek zní, které lidi poslat do vesmíru společně. Složení posádky ovlivňují zejména faktory jako věk, zkušenosti a úroveň spolupráce s ostatními během předletové přípravy. Kromě sledování astronautů při výcviku mají psychologové a manažeři kosmických letů k dispozici různé psychometrické pomůcky. Využívá se například test FIRO-B alias Fundamental Interpersonal Relations Orientation – Behavior, který vyhodnocuje interakce mezi lidmi v uzavřené skupině. Vychází přitom z teorie vypracované americkým psychologem Williamem Schutzem v roce 1958. 

Zdaleka však nejde o jediný uplatňovaný psychometrický nástroj. Kupříkladu test NEO PI-R neboli Revised NEO Personality Inventory zkoumá u jednotlivce míru zastoupení pěti obecných a široce pojatých dimenzí osobnosti: neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenostem, přívětivosti a svědomitosti. Úkolem psychologů a letových manažerů je pak poskládat posádku z lidí, kteří mají osobnostní charakteristiky sice rozdílné, ale vzájemně kompatibilní. 

Především díky pečlivému výběru členů posádek se tedy závažná psychiatrická onemocnění během kosmických misí prakticky nevyskytují. Ovšem lehčí psychické potíže se astronautům při pobytu ve vesmíru občas nevyhnou… 

Neshody a izolace

Průkopníky ve sledování a v analýze psychického stavu svých kosmonautů se stali Sověti. Někteří účastníci misí na stanicích Saljut 6 a 7 v letech 1977–1991 pociťovali známky psychické tísně, případně fyzických potíží s psychologickou příčinou. Šlo o první dlouhodobé pobyty v kosmu: Na palubě Saljutu 6 zůstala posádka poprvé půl roku, na „sedmičce“ dokonce osm měsíců. Každá expedice znamenala uzavření dvou či tří kosmonautů do stísněných prostor malé stanice. Rusové tak ve svém kosmickém programu začali spolupracovat s psychology a psychiatry, kteří sledovali duševní stav členů posádek a rovněž se podíleli na jejich výběru. 

V polovině 90. let se spolupráce s „odborníky na duši“ uplatnila také v NASA. V rámci rusko-amerického programu Shuttle–Mir začali na dlouhodobé mise na oběžnou dráhu létat rovněž astronauti Spojených států. Život na Miru byl ovšem náročný: Zatímco někteří Američané si vedli výjimečně dobře – například Shannon Lucidová v roce 1996 ve stísněných podmínkách ruské stanice bez potíží fungovala šest měsíců – jiní přiznali, že na takový pobyt nebyli připraveni. V důsledku izolace, obtížné komunikace s ruskými protějšky a nedostatku volnočasových aktivit se u mnohých projevilo psychické strádání. 

Strasti přizpůsobování

Ať již hovoříme o misích minulých, nebo současných, coby nejčastější psychické potíže se ve vesmíru vyskytují tzv. poruchy přizpůsobení. Špatná adaptace na nové prostředí a zátěž, k níž při letu dochází, se projevují hlavně příznaky deprese a úzkosti. Už Valentin Lebeděv v hlášení uváděl, že ho během mise na Saljutu 7 trápila skleslost a napjaté vztahy s kolegou z posádky. 

TIP: Mohou mít astronauté ve vesmíru sex?

Zajímavou poruchu přizpůsobení, kterou jako první popsali sovětští vědci, představuje tzv. astenizace. Jde o zvláštní typ adaptační reakce podobné neurastenii, kdy jsou kosmonauti unavení, podráždění, emocionálně labilní. Dále trpí poruchami soustředění, mají nestabilní tlak a popisují palpitace, tedy náhle vzniklé „bušení srdce“. Také špatně spí a ztrácejí chuť k jídlu. Podstata popsaného problému zůstává předmětem výzkumu, ale některé studie dokonce uvádějí, že se jedná o kulturně specifickou záležitost.

Dokončení: Jak se ve vesmíru nezbláznit? Jak vypadá péče o duševní zdraví astronautů (2)

Český příspěvek

Ve výzkumu biopsychosociálních aspektů kosmických misí má poměrně dlouhou tradici i Česká republika. Naši vědci jsou považováni za světovou špičku ve výzkumu stresu a účinků dlouhodobé izolace na psychiku a na lidský organismus obecně.

V 80. letech se v prostoru hlubinného dolu na Ostravsku uskutečnily pod vedením Oldřicha Mikšíka dva experimenty, během nichž se v těsné podzemní místnosti izolovalo několik dobrovolníků.

V roce 1988 se v tišnovské štole odehrál pokus Štola-88 pod vedením Jaroslava Sýkory a jeho tým se pak zúčastnil řady dalších experimentů pod hlavičkou ESA či Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd. Nejznámější z pokusů, do nichž se čeští vědci zapojili, představoval projekt Mars 500. A s našimi odborníky se počítá i do budoucna: Aktuálně se podílejí například na projektu Sirius, který na Mars 500 volně navazuje.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Krajina na Marsu, na snímku robotické laboratoře Curiosity

Vesmír

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

Příroda

Masivní závrt u chilského měděného dolu Alcaparrosa. (foto: Profimedia (Johan Godoy, AFP)

Věda

Zasahující hasiči Rubal a Torres. (foto: Brinnon Fire Department)

Revue

Emauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907