Jak se Země a Měsíc navzájem ovlivňují? Způsobuje Země vzdalování Měsíce?

28.03.2015 - Michal Švanda


Reklama

Země a Měsíc tvoří nerozlučný pár, jenž společně putuje kolem Slunce. Obě tělesa jsou přitom skutečně úzce spjata. Budoucnost našeho přirozeného satelitu předurčil už jeho zrod při obřím impaktu planetesimály o velikosti Marsu před 4,5 miliardy let. Vzdálenost Země–Měsíc pak činí pouhých 384 000 km, což je dost blízko, aby se projevily rozdíly v přitažlivé síle mezi vzájemně vzdálenějšími a bližšími částmi obou těles – fyzikové mluví o tzv. slapech. 

Slapová síla má tendenci pokřivit povrchy zmíněných vesmírných objektů, aniž by se změnil jejich objem. Na naší planetě i jejím průvodci tak vznikají dvě vybouleniny: jedna téměř na spojnici obou těles a druhá na opačné straně. Na Zemi tyto vybouleniny velmi dobře známe jako příliv a odliv oceánů, ovšem málokdo ví, že podobné procesy prodělává i pevná litosféra – každých 12 hodin se zvedá a klesá asi o 40 cm. Putující slapová vlna způsobuje pnutí a tření, čímž se disipuje (nezvratně mění) energie slapové síly. Není jí přitom zrovna málo: slapové vlny disipují přibližně 2,5 TW, tedy ekvivalent 2 500 bloků jaderné elektrárny Temelín. 

Slapové tření zpomaluje rotaci Země (zhruba o 2,3 ms za sto let) a v důsledku zachování momentu hybnosti se Měsíc od naší planety vzdaluje (asi o 3 cm za rok). Slapy přestanou hrát roli, pokud se vyrovnají rotační periody obou těles a doba oběhu Měsíce kolem Země. Jak víme, rotace našeho satelitu už se s jeho oběžnou dobou shoduje – Měsíc má tzv. vázanou rotaci, která představuje důsledek dlouhodobého působení zemských slapů v minulosti. 

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 9/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907