Jak umíral císařpán: Poslední den Františka Josefa hodinu po hodině

22.04.2020 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Počátkem listopadu 1916 se František Josef I. nachladil. Ačkoliv pouze kašlal a teplotu měl jen zvýšenou, bylo to vzhledem k jeho věku na pováženou

<p>František Josef I. zemřel ve vídeňském schönbrunnském zámku v 86 letech, což bylo tehdy vnímáno jako biblický věk.</p>

František Josef I. zemřel ve vídeňském schönbrunnském zámku v 86 letech, což bylo tehdy vnímáno jako biblický věk.


Reklama

Díky své dobré tělesné konstituci chorobě dlouho vzdoroval, neulehl ani do postele, aby se léčil. Vždyť během svého života to musel udělat pouze párkrát a nyní se tak zle necítil. Ale pokročilý věk a skutečnost, že ještě neexistovala antibiotika, udělaly své. Lékařský bulletin z 20. listopadu oznámil, že v panovníkových plicích vzniklo zánětlivé ložisko, přičemž tělesná teplota neklesla pod 38° C

Úměrně tomu, jak císař ztrácel síly, rostly obavy o jeho život. Lékaři uvědomili členy nejužší panovnické rodiny, aby se dostavili do Schönbrunnu. Arcivévodkyně Marie Valérie trávila u svého otce již několik posledních dnů. Vídeňský arcibiskup nařídil veřejné modlitby za císařovo zdraví. Ve všech kostelech rakouského hlavního města se za jeho uzdravení sloužily mše. 

Boj o život

František Josef I. o život tvrdě bojoval. Jako každý jiný den také v úterý 21. listopadu 1916 vstal již o půl čtvrté ráno. O hodinu později se u něj hlásil službu konající křídelní pobočník plukovník Spanyik. Panovník seděl i tentokrát u psacího stolu a pracoval. Pak se dostavili lékaři dr. Ortner a dr. Kerzl. Zjistili, že pacientova tělesná teplota se nesnížila a že císař pociťuje malátnost. 

Zánětlivé ložisko v jeho plicích se však nerozšířilo, a proto chovali naději ve zlepšení. Ale vrchní hofmistr hrabě Montenuovo, který po monarchově boku prožil dlouhá léta, viděl, jak mu každým okamžikem ubývá sil. Taktně proto zařídil, aby jeho pána navštívil dvorní farář prelát Seydl, který mu měl poskytnout duchovní útěchu. Hluboce věřícího císaře tato možnost potěšila. Před ostatními se sice ovládal, tvářil se, že vše je v pořádku, ale sám nepochybně cítil, že spěje ke konci své cesty.  

Poslední audience

Hofmistr preláta Seydla informoval o panovníkově špatném zdravotním stavu. O to větší bylo knězovo překvapení, když spatřil, jak údajně na smrt nemocný císař stejně jako jindy stojí vzpřímeně uprostřed místnosti a očekává jej. Pozdravili se a císař faráře uvedl ke stolu. Pak se vyzpovídal a přijal od něj rozhřešení a papežské požehnání. O půl dvanácté se do Schönbrunnu dostavil nový následník trůnu, arcivévoda Karel a jeho choť, arcivévodkyně Zita. Císař, jakmile se dozvěděl, kdo jej přišel navštívit, se chtěl v souladu s dvorní etiketou převléci. Avšak tělesná slabost jej zmáhala natolik, že od svého úmyslu upustil. 

Přestože zpočátku mínil, že je to nemožné, přijal nakonec vsedě i budoucí císařovnu. Kolem třinácté hodiny se jeho stav výrazně zhoršil. Odmítl však i nyní ulehnout do postele a několik hodin odpočíval v lenošce. V šestnáct hodin, hnán vědomím povinnosti, se znovu posadil k psacímu stolu, aby pracoval. Ale nemoc jeho vůli přemáhala: císař se vyčerpán kymácel na židli hned na levou, hned na pravou stranu, nakonec mu vypadlo pero z ruky, starý muž složil hlavu do dlaní a upadl do spánku.

Smrti vstříc

Panovníkův lékař dr. Kerzl se na to trápení nemohl dívat. Císař jej nechtěl poslouchat a odmítal ulehnout. Proto lékař kolem sedmnácté hodiny přitáhl k jeho psacímu stolu aspoň pohovku, aby měl panovník větší pohodlí. František Josef se v ní malátně uvelebil, ještě chvíli se pokoušel pracovat, pak ale svá akta rezignovaně poskládal a uložil do příruční mapy. Teprve pak jej věrný komorník Evžen Ketterl mohl doprovodit do postele. „Nejsem se svou prací hotov,“ řekl mu cestou. „Zítra mne vzbuďte o půl čtvrté ráno jako obvykle.“ Pak upadl v neklidný spánek, z něhož se po chvíli probral. Chtěl pít, polkl trochu čaje ze šálku, který mu Ketterl přiložil k ústům.

Příbuzným a nejbližším spolupracovníkům, kteří se mezitím shromáždili kolem jeho lůžka, nemohlo uniknout, že se mu krátí dech a chvílemi ztrácí vědomí. Dr. Ortner mu dal injekci na povzbuzení srdeční činnosti, císař to však nevnímal. O půl deváté zavolal vrchní hofmistr dvorního faráře, aby umírajícímu udělil poslední pomazání.

Lůžko umírajícího

Kromě lékařů byli v místnosti přítomni následník trůnu arcivévoda Karel František Josef s chotí Zitou, jeho matka, arcivévodkyně Marie Josefa, arcivévodkyně Marie Tereza, manželka císařova mladšího bratra Karla Ludvíka, která po smrti císařovny Alžběty občas hrála roli první dámy, císařova dcera arcivévodkyně Marie Valérie a její manžel arcivévoda František Salvátor Toskánský, vrchní hofmistr kníže Montenuovo, císařovi pobočníci a osobní komorníci. 

TIP: Milovaný i vysmívaný: Jaký byl posmrtný obraz Františka Josefa?

Arcivévodkyně Marie Valérie poklekla k otcovu lůžku a modlila se. Osobní lékař dr. Kerzl kontroloval puls a pozoroval slábnoucí císařův dech. Když dvorní farář po skončení modlitby za umírající řekl „Amen“, nastala jen kratičká pauza. „Jeho Veličenstvo vydechlo naposledy,“ oznámil vzápětí dr. Kerzl – jako příčina smrti byl stanoven zápal plic. Bylo 21. listopadu 1916, devět hodin a pět minut večer.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svoboda z oceli a kůže

Společnost: Harley-Davidson
Založena: 1903, USA, Milwaukee
Ikony: modely JH „Two-Cam“ (1928), Hydra-Glide (1952), Electra Glide (1965), FX Super Glide (1971)

Motorky Harley-Davidson, které dnes více než co jiného představují synonymum svobodného životního stylu, vznikly vlastně opravdu pro zábavu. Jejich „otcové“ – ve skutečnosti dvacetiletí mladíci a potomci anglických emigrantů Arthur Davidson a William Harley – si prostě chtěli urychlit časté cesty k jezeru. A tak je napadlo přišroubovat k obyčejnému jízdnímu kolu benzinový motor. Svou myšlenku ovšem dále rozpracovávali a již v roce 1903 spatřil světlo světa jejich „stroj číslo jedna“. Dokázal vyvinout rychlost až 60 km/h a jezdil i do kopce. Podnikaví mladíci motorku prodávali za 200 dolarů (asi 112 tisíc korun v dnešních cenách) a zakázky se jen hrnuly. Není divu – ceny automobilů se tehdy pohybovaly v řádech tisíců dolarů. Ocelový orel, symbol jejich nově založené firmy Harley-Davidson (H-D), mohl hrdě vzlétnout. 

Bezstarostná jízda

S trochou nadsázky lze říct, že jejich společnost v následujících desetiletích přežila vše: velkou hospodářskou krizi, období špatné kontroly kvality, finanční propad i konkurenci levnějších a zpočátku dynamičtějších japonských výrobců. Stačila si však přitom připsat hned několik legendárních kousků. Jeden takový vznikl roku 1952 pod označením Hydra Glide: na jeho slávě se pak velkou měrou podílel i film Divoch s Marlonem Brandem v hlavní roli, v němž se záporný hrdina proháněl právě na této „těžké mašině“. V 60. letech se harleye staly doslova reklamou na svobodu, poté co se objevily v kultovním snímku Easy Rider (Bezstarostná jízda). Model FLH Electra Glide (1965) dodnes tvoří zlatý standard amerických motorkářů.  

Ačkoliv firma prošla mnohými krizemi a její motorky byly svého času spojovány s temným podsvětím, nakonec si dokázala místo na trhu udržet. Stále platí, že pro většinu lidí je jakýkoliv „svalnatý“ motocykl prostě „hárlej“ a stejně tak slavná značka evokuje představu chopperu – v obou kategoriích má přitom H-D na všech kontinentech už dlouho silnou konkurenci. Každoročně pak vyjede na silnice na 300 tisíc nových modelů, jejichž základní pořizovací cena se pohybuje v přepočtu kolem čtvrt milionu korun. (foto: Unsplash, CC0)

Zajímavosti

Soukromé civilní lodě pomohly evakuovat britské a francouzské vojáky z obleženého přístavu. Malba britského malíře Charlese Cundalla.

Válka

Kometa 2I/Borisov byla první kometou přilétající z mezihvězdného prostoru, jakou astronomové zaznamenali při průletu Sluneční soustavou v roce 2019. Dalším podobným objektem byla `Oumuamua, u které ale panují dohady, zda šlo skutečně o kometu nebo o planetku.

Vesmír

Nejstarší 3D mapa podle archeologů zřejmě znázorňuje území v západní Francii.

Věda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907