Jak vypadá jídelníček supermasivních černých děr: Jedna hvězda ročně

08.02.2018 - Stanislav Mihulka

Centrální černé díry vzniklé při nedávném splynutí galaxií pojídají hvězdy jako na běžícím pásu

<p>Supermasivní černé díry v centrech galaxií požírají hvězdy</p>

Supermasivní černé díry v centrech galaxií požírají hvězdy


Reklama

Supermasivní černé díry, které podle všeho sídlí v centru téměř každé galaxie, jsou stále dost záhadné. Vědci třeba přesně nevědí, jak se taková gigantická černá díra vlastně živí. Ann-Marie Madigan z Coloradské univerzity v Boulderu a její kolegové zjistili, že některé supermasivní černé díry, které se nacházejí v galaxii vzniklé po splynutí menších galaxií, podle všeho spořádají zhruba jednu hvězdu ročně.

Jak rychle se krmí supermasivní černá díra?

Badatelé k tomu dospěli sledováním asymetrických hvězdokup, které obklopují centra dotyčných galaxií. Asymetrické hvězdokupy jsou pravděpodobně důsledkem splynutí galaxií, kdy jejich tvar vymodelovaly gravitační síly splývajících supermasivních černých děr.

TIP: Kdy se naposledy krmila supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy?

Z pozorování hvězdokup vyplývá, že supermasivní černá díra v galaxii vzniklé nedávným splynutím spolkne asi jednu hvězdu ročně. To je asi 10 000 krát rychleji, než kolik udávaly dosavadní odhady rychlosti krmení supermasivních černých děr.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Colorado Boulder

  • Zdroj fotografií: ESO/M. Kornmesser

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907