Jak vypadaly první galaxie po svém zrození?

10.12.2016 - Michal Švanda

Eliptická galaxie IC 2006 -<p>V prvopočátcích vesmíru pravděpodobně převládaly eliptické galaxie</p>
Eliptická galaxie IC 2006 -

V prvopočátcích vesmíru pravděpodobně převládaly eliptické galaxie


Reklama

Při snaze o pochopení vlastností mladého vesmíru se odborníci musejí omezit prakticky jen na výsledky numerických simulací. Nejcitlivější pozorování s velmi dlouhými expozicemi sice umožňují zobrazit i opravdu staré galaxie – zejména pokud pomůže mezilehlá kupa coby gravitační čočka –, ale i ty se obvykle datují do éry kolem jedné miliardy let po Velkém třesku. Pozorování nemají dostatečné rozlišení, abychom mohli odhadnout, zda se jedná spíš o galaxie spirální, či eliptické. 

Mezi nejvzdálenější (a v důsledku konečné rychlosti šíření světla i nejstarší) pozorovatelné hvězdné ostrovy patří kvazary, tedy objekty o velké svítivosti, jejichž podstatou jsou jevy v okolí aktivních jader obřích eliptických galaxií. Na základě toho však není možné říct, že eliptické galaxie v dávném vesmíru převažovaly, neboť roli hraje výběrový efekt: Stejně vzdálené spirální galaxie nejspíš neuvidíme, protože jim chybí ono aktivní jádro! 

Realistické zastoupení jednotlivých typů hvězdných ostrovů v minulosti tak zůstává otevřenou otázkou. Numerické simulace každopádně ukazují, že první zárodky – tzv. protogalaxie – se zformovaly přibližně již 100 milionů let po Velkém třesku, dosahovaly hmotnosti zhruba milionu sluncí a rozměrů řádově v desítkách světelných let, což jsou charakteristiky srovnatelné s dnešními obřími molekulovými oblaky. Protogalaxie však nejspíš tvořila především temná hmota. Velmi záhy se v nich začaly utvářet hvězdy a postupným slučováním do větších celků se zformovala současná podoba vesmíru.  

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2016

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907