Jak vzniká meteorický roj Perseidy?

01.06.2019 - Michal Švanda

<p>Jako radiant označují astronomové místo na nebi, odkud zdánlivě vylétají meteory daného roje</p>

Jako radiant označují astronomové místo na nebi, odkud zdánlivě vylétají meteory daného roje


Reklama

Největší aktivity dosahují Perseidy kolem 10. srpna a s ohledem na datum se jim říká také „slzy sv. Vavřince“. Bezpochyby jde o nejznámější meteorický roj – ovšem nikoliv proto, že by byly nejaktivnější, nýbrž proto, že si lidé za teplých letních nocí všímají oblohy lépe.

Meteory představují světelný úkaz, jenž souvisí se vstupem malého tělíska (prachového zrna) do atmosféry. Kamínek se pohybuje rychlostí desítek kilometrů za sekundu, prudce se o plynný obal tře, ohřívá jej na teplotu tisíců stupňů a nutí ho zářit. Ohnivou stopu pak pozorujeme jako meteor.

Prachová tělíska za sebou v naší soustavě typicky nechávají komety prolétající v blízkosti Slunce a zrna pak vytvářejí jakési tlusté prachové trubice. Pokud se Země se zmíněnou trubicí střetne, sledujeme nárůst počtu meteorů, které zdánlivě vylétají z jednoho místa na obloze: Tehdy mluvíme o meteorickém roji. Naše planeta se s kometární trubicí setkává při svém oběhu pravidelně, tudíž se i aktivita rojů opakuje. Jména nesou podle souhvězdí, z nějž meteory vylétají – Perseidy tedy „opouštějí“ Persea. Dodejme, že jejich původcem je kometa 109P/Swift–Tuttle, která se k naší centrální hvězdě vrací jednou za 133 let.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Sky and Telescope

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Kanabidiol je jednou z pozoruhodných aktivních látek konopí

Věda

Nechodilo se rodit do porodnic či jiných podobných zařízení, děti přicházely na svět doma v rodinném prostředí.

Historie

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír
Revue

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907