Jak vzniká meteorický roj Perseidy?

01.06.2019 - Michal Švanda

<p>Jako radiant označují astronomové místo na nebi, odkud zdánlivě vylétají meteory daného roje</p>

Jako radiant označují astronomové místo na nebi, odkud zdánlivě vylétají meteory daného roje


Reklama

Největší aktivity dosahují Perseidy kolem 10. srpna a s ohledem na datum se jim říká také „slzy sv. Vavřince“. Bezpochyby jde o nejznámější meteorický roj – ovšem nikoliv proto, že by byly nejaktivnější, nýbrž proto, že si lidé za teplých letních nocí všímají oblohy lépe.

Meteory představují světelný úkaz, jenž souvisí se vstupem malého tělíska (prachového zrna) do atmosféry. Kamínek se pohybuje rychlostí desítek kilometrů za sekundu, prudce se o plynný obal tře, ohřívá jej na teplotu tisíců stupňů a nutí ho zářit. Ohnivou stopu pak pozorujeme jako meteor.

Prachová tělíska za sebou v naší soustavě typicky nechávají komety prolétající v blízkosti Slunce a zrna pak vytvářejí jakési tlusté prachové trubice. Pokud se Země se zmíněnou trubicí střetne, sledujeme nárůst počtu meteorů, které zdánlivě vylétají z jednoho místa na obloze: Tehdy mluvíme o meteorickém roji. Naše planeta se s kometární trubicí setkává při svém oběhu pravidelně, tudíž se i aktivita rojů opakuje. Jména nesou podle souhvězdí, z nějž meteory vylétají – Perseidy tedy „opouštějí“ Persea. Dodejme, že jejich původcem je kometa 109P/Swift–Tuttle, která se k naší centrální hvězdě vrací jednou za 133 let.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Sky and Telescope

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907