Jak to začalo? Vznik Sluneční soustavy odstartovala menší supernova

30.12.2016 - Stanislav Mihulka

Gravitační kolaps kosmického oblaku, z něhož vznikla Sluneční soustava, mohla spustit exploze supernovy menších rozměrů

Cygnus X -<p>Oblast Cygnus X v souhvězdí Labutě, největší hvězdná porodnice Mléčné dráhy</p>
Cygnus X -

Oblast Cygnus X v souhvězdí Labutě, největší hvězdná porodnice Mléčné dráhy


Reklama

Podle toho, co víme, se Sluneční soustava zrodila z oblaku kosmického plynu a prachu, který se zhroutil gravitačním kolapsem asi před 4,6 miliardami let. Co ale způsobilo, že se ten oblak tehdy začal smršťovat?

Doposud to není úplně jasné. Odborníci obvykle počítají s tím, že spouštěčem byla exploze blízké supernovy. Jenže tomu tak úplně neodpovídají poměry izotopů některých prvků, jaké pozorujeme v meteoritech pocházejících z dob vzniku Sluneční soustavy.

Podezřelým je supernova menší hvězdy

Astrofyzik Yong-Zhong Qian z Minnesotské univerzity v Minneapolisu a jeho kolegové tvrdí, že vědci zatím hledali špatně. Dosavadní výzkum se totiž zaměřoval jen na supernovy hvězd o hmotnosti 15 a více Sluncí.

TIP: Z prachu po výbuchu supernovy by se dalo uplácat 7 tisíc zeměkoulí

Qianova skupina si naproti tomu namodelovala exploze supernov hvězd o hmotnosti 12 a méně Sluncí. Podle jejich modelu se při takových menších supernovách mohou objevit ohromná množství neutrin. Působením těchto neutrin by pak vznikal izotop beryllia-10. To pěkně vysvětluje vysoký obsah tohoto izotopu, který dnes pozorujeme v dávných meteoritech.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL-Caltech / Harvard-Smithsonian CfA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.

Vesmír

V prvních letech vládnutí to rozhodně žádná selanka nebyla – roku 1853 se císaře neúspěšně pokusil zabít maďarský nacionalista.

Historie

Diego Velázquez: Vévoda Olivares na koni

Obraz Vévoda Olivares na koni (1634) od španělského malíře Diega Velázqueze upozorňuje na stoupající hladiny světových oceánů.

Revue

Jeffersonův dům vznikl jako plantážnické sídlo.

Zajímavosti

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

Příroda

Autonomní kabina projektu CAPRI.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907