Jak získat kmenové buňky pro medicínu? Z plodové vody při císařském řezu

06.12.2017 - Stanislav Mihulka

Dobře zásobený zdroj lidských kmenových buněk by mohl prospět mnoha pacientům

Těhotenství - Císařské řezy by se mohly stát zdrojem užitečných buněk
Těhotenství - Císařské řezy by se mohly stát zdrojem užitečných buněk

Reklama

Lidské kmenové buňky mají ohromný potenciál pro regenerativní medicínu. Mohly by z nich růst nové tkáně i orgány. Jenomže kde jich vzít dostatečné množství? Odběr z kostní dřeně chce odvahu a schopnost vydržet bolest, odběr z nadbytečných embryí je eticky problematický a z pupečníkové krve jich nebývá mnoho.

Podle švédských odborníků by se cenným zdrojem kmenových buněk mohly stát císařské řezy. Vyvinuli metodu, s jejíž pomocí mohou během císařského řezu odebrat plodovou vodu. Z té je pak možné bezpečně získat velká množství kmenových buněk.

TIP: Transplantace lidských kmenových buněk vrátila zrak pokusným králíkům

S velkými zásobami kmenových buněk bude možné vyvíjet nové typy léčby pro pacienty s kardiovaskulárními chorobami, diabetem, nejrůznějšími nádory, hluchotou, slepotou nebo třeba Alzheimerem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    CC0 Creative Commons

  • Zdroj fotografií: Lund University

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907