Jak žluté plody dobyly svět: Banánovníky lidé pěstují již 10 tisíc let

29.01.2022 - Barbora Jelínková

Zřejmě nejoblíbenější ovoce světa představuje dost možná také nejstarší plodinu, kterou kdy člověk cíleně kultivoval.

<p>Banánový byznys - z každého utraceného dolaru obdrží dělníci nanejvýš deset centů. Zbytek jde obchodníkovi, přepravcům, obchodům a státu.</p>

Banánový byznys - z každého utraceného dolaru obdrží dělníci nanejvýš deset centů. Zbytek jde obchodníkovi, přepravcům, obchodům a státu.


Reklama

Podle botaniků se banánovníky začaly ve své domovině v jihovýchodní Asii pěstovat přibližně před 10 tisíci lety, tedy například ještě před domestikací rýže. O rozšíření do zbytku starého světa se později postarali arabští obchodníci, kteří také rostlině dali její dnešní název – podle arabského „banan“ neboli „prst“ – a vyšlechtili i sladší, bezsemenné kultivary podobné současné variantě.  

Banánoví baroni a houbová hrozba

Americký kontinent se do kontaktu s banány dostal až s příchodem evropských kolonizátorů, kteří s sebou na lodích přivezli i sazenice. Rostliny se v tropické oblasti dobře ujaly, trvalo však několik staletí, než se z jejich pěstování stal masový byznys. Na území USA se první banán objevil u příležitosti jubilejní Mezinárodní výstavy v roce 1876, konané ke 100. výroční vzniku státu. Návštěvníci si mohli jeden kus nevídaného ovoce koupit za 10 centů, v přepočtu na dnešní ceny asi za 50 korun: Prodával se zabalený v papíru a jedl se příborem. 

Americké strávníky si chuť žlutých plodů podmanila, což otevřelo cestu skupině prvních obchodníků: Devět let nato založili společnost Boston Fruit Company, pozdější Chiquitu, skupovali rozsáhlé pozemky v Karibiku a měnili je na plantáže. Šlo o skutečné průkopníky transkontinentálního obchodu. Jak v knize „Banány: ovoce, které změnilo svět“ připomíná Dan Koeppel: „Nikdo do té doby neslyšel, že by se ovoce vozilo lodí přes oceán.“

Zmínění obchodníci také vybudovali gigantické chladicí sklady a protkali kontinent sítí železnic čistě pro převážení ovocného nákladu. Aby zájem ještě podpořili, neváhali se „banánoví baroni“ uchylovat ke kontroverzním praktikám: Rozdávali dokonce americkým školákům letáky a propagovali v nich banány jako nezbytnou součást moderního jídelníčku.

TIP: Hořká pravda o sladkých banánech: Pesticidy, tuny odpadu a vyčerpávající dřina

V polovině 20. století se však středoamerické plantáže staly obětí houbové choroby, jež zdecimovala téměř celou úrodu. Záchrana přišla v podobě kultivaru Cavendish, který v roce 1834 přivezl vévoda William Cavendish z Mauricia. Když se ukázalo, že odrůda dokáže tzv. panamské chorobě vzdorovat, postupně drtivě převládla. Nicméně v polovině roku 2019 znepokojilo pěstitele v Karibiku zjištění, že se škůdci vrátili a podle všeho dokázali napadnout i odolné Cavendishe. Nepodaří-li se v nejbližší době vyvinout účinný fungicid, může je potkat stejný osud jako jejich předchůdce.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907