Jaké největší nebezpečí číhá na kosmonauty ve vesmíru?

29.07.2017 - Michal Švanda

Nebezpečí ve vesmíru -<p>Na Mezinárodní vesmírné stanici riskují kosmonauti život každý den. Pokazit se může spousta věcí</p>
Nebezpečí ve vesmíru -

Na Mezinárodní vesmírné stanici riskují kosmonauti život každý den. Pokazit se může spousta věcí


Reklama

Pokud při uzavírání životní pojistky v kolonce „povolání“ vyplníte „kosmonaut“, sklapne agent šanon a schůzka skončí. Fakta říkají, že kosmických letů se ke konci září 2016 zúčastnilo celkem 546 lidí, z nichž 18 zahynulo v přímé souvislosti s misí; a uvedené číslo se ještě o tři zvýší, započítáme-li tragédii Apolla 1. Zmíněná profese skutečně patří mezi ty rizikové. Potenciální nebezpečí představují například dlouhodobé účinky zvýšených dávek kosmického záření či pobyt v podmínkách mikrogravitace, a vyskytnout se mohou i náhlé zdravotní komplikace. Řídící letových misí se však obávají zejména tří událostí: ohně, dekomprese a otravy. 

Požár je obrovským rizikem pro veškerá izolovaná plavidla: nejen pro ta vesmírná, ale i pro lodě na moři či třeba pro letadla. Prostory jsou obvykle malé, oheň se rychle šíří a není před ním kam utéct. V kosmu také již několikrát hořelo, ale prozatím se plameny vždy podařilo dostat včas pod kontrolu. 

Dekomprese souvisí s únikem vzduchu. Je-li rychlá, už během několika desítek sekund nastává ztráta vědomí, a na reakci tak nezbývá moc času. Pomalá dekomprese však rovněž znamená krajní riziko. Také k této situaci již v kosmu několikrát došlo, a bohužel i s tragickými následky – například pro posádku Sojuzu 11. 

Třetí velkou hrozbu představuje únik nebezpečných látek, jež se rychle šíří ventilačním systémem v malých prostorách kosmické lodi. Mnohé látky používané jako technické (například jako chladivo) mají leptavé účinky a jejich únik je třeba okamžitě zastavit, nebo se musí alespoň zamezit jejich šíření, třeba i trvalým uzavřením příslušného modulu. A přirozeně – také této krizi už posádky v historii kosmonautiky čelily.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2016

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907