Jako mloci: Lidé mají skrytou schopnost regenerace kloubní chrupavky

15.10.2019 - Stanislav Mihulka

Nemusíme závidět mlokům a dalším živočichům, kteří si sami dokážou opravovat své tělo. Své chrupavky si dokážeme do jisté míry opravit také


Reklama

Lidé mohou jen tiše závidět mlokům a dalším živočichům, kteří si dovedou regenerovat celé poškozené tkáně a někdy i kusy těla. Američtí badatelé ale nedávno zjistili, že i my vlastně máme k dispozici podobný mechanismus, jakým si mloci dovedou regenerovat poškozené končetiny. Tento mechanismus nám umožnuje regeneraci chrupavek v kloubech.

Vědci zkoumali lidské chrupavky na různých místech těla pomocí metody hmotnostní spektrometrie. Přišli na to, že stáří chrupavek záleží na tom, jakou má dotyčný kloub pozici v těle. Chrupavky v kotnících jsou nejmladší, chrupavky v kolenou jsou středního stáří a nejstarší jsou chrupavky v kyčlích. Odpovídá to pozorování u různých zvířat, u nichž se obvykle nejsnadněji regenerují části končetin, které jsou nejvzdálenější od těla, jako koncové části nohou anebo konce ocasu.

TIP: Výzkum regenerace obojživelníků a ryb přináší naději i pro lidské pacienty

Různé stáří lidských chrupavek odpovídá tomu, že zmíněný „mločí“ mechanismus regenerace chrupavek pracuje různě rychle v různých kloubech. Nové znalosti o regeneraci chrupavek by mohly přispět k vývoji nových postupů léčby artrózy, která je nejrozšířenější chorobou kloubů. Výsledky výzkumu rovněž osvětlují, proč se poraněná kolena nebo nedej bože kyčle hojí tak obtížně a dlouho.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přistání na letišti Courchevel je možné pouze se speciální licencí – jde o páté nejnebezpečnější letiště světa.

Zajímavosti

Současné kombajny váží desítky tun a velice zatěžují půdu na polích, což ohrožuje jejich úrodu.

Věda
Reklama

Konstelace satelitů Swarm

Vesmír

Eisenhower považoval za nejlepšího německého velitele Gerda von Rundstedta (zcela vlevo).

Válka
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907