Jaký bude svět v roce 2022: Digitalizace fyzického světa předpoví i katastrofu

27.04.2017 - Kateřina Helán Vašků

Poté co jsme úspěšně digitalizovali informace, obchodní transakce a sociální vztahy, nás čeká další krok – digitalizace fyzického světa

<p>Tzv. internet věcí pomůže s dokonalou koordinací dopravy v gigantických metropolích</p>

Tzv. internet věcí pomůže s dokonalou koordinací dopravy v gigantických metropolích


Reklama

Pomocnou ruku při digitalizaci fyzického světa nám podá tzv. internet věcí, který umožňuje bezdrátové propojení zařízení a jejich vzájemnou komunikaci. Samořídící auta, lednice, jež si dokáže objednat chybějící potraviny, kávovar vyrábějící náš oblíbený životabudič přesně dvacet minut poté, co nám zazvoní budík, nebo inteligentní systém, který v bytě zatopí, až se budeme vracet z práce – to jsou jen některé z mnoha příkladů internetu věcí, jenž v příštích pěti letech poroste neuvěřitelnou rychlostí.

Problém spočívá v tom, že je nesmírně obtížné tak obrovské množství informací zorganizovat a pracovat s nimi. Odhaduje se například, že vědci tráví až 80 % času vyhrazeného na práci s daty jejich „čištěním“ od nesouvisejících údajů – místo aby zjišťovali, co přesně nám tato data sdělují. Pomoct by mohly nové výkonné algoritmy a software, k nimž patří i projekt Macroscope. 

Makropohled na planetu 

Internet věcí se zdaleka nezastavuje u domácích spotřebičů a lepší organizace dopravy, ale projeví se především v průmyslu a zemědělství. Systém Macroscope zapojuje do organizování dat umělou inteligenci, která je dokáže vyhodnocovat mnohem efektivněji než jakýkoliv běžný analytik. Již dnes je „makroskop“ zásobován víc než šesti miliardami připojených zařízení, jež generují desítky exabajtů (1018 bajtů) dat měsíčně – a zmíněný objem má každoročně narůstat o 30 %. Do budoucna vědci počítají s tím, že do makroskopu zařadí a propojí v něm řádově miliardy objektů: od ledniček a žárovek přes kardiostimulátory a fotoaparáty až po drony či satelity

Pokud například dokážeme dokonale analyzovat data, která získali meteorologové, hydrologové a pedologové (odborníci na půdu), dostane nová generace farmářů do rukou velmi užitečný nástroj: Budou mít k dispozici nejen údaje o půdních podmínkách či o dostupných vodních zdrojích, ale také přesné informace, kdy nastane nejlepší čas setby a sklizně, jaké plodiny zasadit a kam nebo třeba jak optimálně hospodařit s vodou.

Stejně tak by zmíněná technologie měla zvládnout řešit otázky týkající se celé planety – například předvídat srážku s asteroidem, přičemž nám poskytne údaje o jeho poloze a složení. Makroskop tedy přinese nový, digitalizovaný a interaktivní obraz okolního světa, podstatně komplexnější než kdykoliv dřív.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907