Podle expertů z IBM se můžeme v horizontu pěti let díky nejmodernějším inovacím těšit na nevídanou proměnu reality: Spatříme to, co pro lidské oko zůstávalo po celý jeho vývoj neviditelné, dokončíme digitalizaci fyzického světa a umělá inteligence bude diagnostikovat naše duševní i fyzické nemoci
Spojení umělé inteligence a léčby duševních poruch možná leckomu přijde nereálné, experti z IBM však mají jiný názor. Podle nich již v horizontu pěti let dospějeme do bodu, kdy způsob řeči nebo psaný projev poslouží umělé inteligenci jako indikátor našeho duševního i fyzického zdraví. Ze získaných materiálů pak digitální psychiatr zvládne odvodit raná stadia rozvíjejících se nemocí, o nichž ještě ani nemusíme vědět. Sledovat se budou nejen duševní poruchy, ale třeba i degenerativní neurologická onemocnění a řada dalších chorob.
Na zmíněném systému vědci rozhodně nepracují jako na nějaké samoúčelné hře se slovy. Vývojová, duševní a neurodegenerativní onemocnění představují v řadě vyspělých zemí značnou zátěž nejen pro samotné pacienty, nýbrž i z ekonomického hlediska. Jen v USA dnes trpí nějakou formou psychické nemoci, jako je deprese, bipolární porucha či schizofrenie, každý pátý obyvatel a zhruba polovině vážných případů se nedostává žádné lékařské pomoci. Předpokládá se, že celkové náklady na léčbu duševních chorob vystoupají ve Spojených státech do roku 2030 na šest bilionů dolarů, tedy asi 150 bilionů korun.
Počítače budou v řeči nebo v psaném projevu pacienta hledat indikátory možné nemoci a budou přitom hodnotit řadu faktorů jako celkový význam, stavbu vět nebo intonaci. Následně získané údaje zkombinují s výsledky vyšetření pomocí dalších zařízení, například magnetické rezonance či elektroencefalogramu. Zdravotníkům se pak dostane do rukou vcelku komplexní vyhodnocení pacientovy situace.
Tým expertů z IBM v současnosti zpracovává jak zápisy, tak audionahrávky z různých psychiatrických pohovorů a ukládá je do systému, který se zároveň učí rozpoznat projevy nemoci. Nutno dodat, že projekt slaví úspěchy už dnes. Stačí mu například pouhých 300 slov, aby poznal, zda u pacienta hrozí propuknutí psychické poruchy. A v rámci studie, kterou ve spolupráci s IBM uskutečnili vědci z Columbia University, dokázali psychiatři s jeho pomocí se 100% přesností předpovědět, u kterého z dospívajících pacientů propukne v průběhu následujících dvou let psychóza.
100+1 zahraniční zajímavost
VědaPazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, CC BY 4.0)
HistoriePřemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)
RevueKruh života
Javier Murcia | Chování | 2. místo
Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)
VesmírK prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, Cash, CC0)
VálkaAmerický letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)