Jakým způsobem obíhají planety kolem dvojhvězd?

10.01.2015 - Michal Švanda


Reklama

Planety se ve vícenásobné hvězdné soustavě pohybují po trajektoriích dovolených vzájemným gravitačním působením všech těles v systému. Astronomové však rozlišují, zda jsou výsledné oběžné dráhy dlouhodobě stabilní, či nestabilní.
Stabilní oběžné dráhy vyžadují v systému dvojhvězda–exoplaneta jistou dávku hierarchie. To v praxi znamená, že zde nalezneme vždy dvě tělesa v těsném sousedství, kolem nichž krouží ve velké vzdálenosti třetí objekt. Známe tudíž dvojhvězdné systémy, kde jednu ze stálic doprovázejí těsně obíhající exoplanety a celá soustava se dále pohybuje kolem společného těžiště dvojhvězdy. Exoplaneta musí v tomto případě obíhat uvnitř tzv. Hillovy plochy (tedy sféry gravitační dominance) příslušné hvězdné komponenty.

TIP: Jedna planeta, dvě hvězdy: Častější systém, než jsme si mysleli

K takovým systémům zřejmě patří například naše nejbližší sousedka Alfa Centauri, která představuje dokonce trojhvězdnou soustavu. Tvoří ji dvojice podobných stálic v podstatě slunečního typu, jež se od sebe nacházejí 11,2 AU a vzájemně se oběhnou jednou za 80 let. Ve vzdálenosti 15 000 AU pak dvojhvězdu doprovází červený trpaslík Proxima s oběžnou dobou 100–500 tisíc let. V říjnu 2012 oznámili astronomové objev planety o něco větší než Země kroužící kolem chladnější složky dvojhvězdy ve vzdálenosti 0,04 AU s periodou 3,24 dne. Tuto nepochybně velmi horkou planetu ruší ostatní složky trojhvězdy jen velmi málo, a její dráha je tedy dlouhodobě stabilní.

Jinou možnou konfiguraci představuje stav, kdy naopak planeta obíhá po vzdálené dráze kolem těsnější dvojhvězdy. Takových systémů znali vědci ke konci roku 2013 sedmnáct. Jako příklad jmenujme proměnnou hvězdu HW Virginis, tvořenou horkým podobrem spektrální třídy B a červeným trpaslíkem, jež se vzájemně oběhnou za 0,12 dne. Okolo zmíněné dvojice pak s periodou přesahující devět let krouží planeta typu Jupitera a dále zřejmě hnědý trpaslík s dobou oběhu 15,8 roku.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907