Japonská sonda Hajabusa 2 poslala zatím nejdetailnější snímky asteroidu Ryugu

31.07.2018 - Stanislav Mihulka

Japonská sonda Hajabusa 2 vyfotila povrch asteroidu Ryugu ze vzdálenosti 6 kilometrů. Snímky poslouží k výběru místa pro přistání...

<p>Detailní pohled na povrch asteroidu Ryugu</p>

Detailní pohled na povrch asteroidu Ryugu


Reklama

Japonská meziplanetární sondy Hajabusa 2 odstartovala 3. prosince 2014 a vyrazila na cestu ke zhruba kilometrovému asteroidu 162173 Ryugu. Cílem mise je přistát na asteroidu, odebrat z něj vzorky, a pak je dopravit zpět na Zemi. Letos 27. června Hajabusa 2 konečně dorazila k cíli a přešla na oběžnou dráhu kolem asteroidu.

Sonda teď bude studovat asteroid po dobu 18 měsíců. Po odebrání vzorků se vydá zpátky, přičemž k Zemi by měla dorazit v prosinci 2020. Přistát by měla u základny a kosmodromu Woomera v jižní části Austrálie.

Odběr vzorků na asteroidu

Hajabusa 2 obíhá kolem Ryugu v průměrné vzdálenosti asi 20 kilometrů. Občas se ale dostane podstatně blíž. Před pár dny operátoři mise snížili vzdálenost sondy od asteroidu až na zhruba 6 kilometrů, aby mohli co nejlépe pozorovat povrch Ryugu.

TIP: Hajabusa 2: Japonská sonda přistane na planetce a přiveze vzorky na Zemi

Takto se jim podařilo získat zatím nejvíce detailní snímky asteroidu Ryugu. Jsou na nich patrné krátery, a také značný počet balvanů na povrchu asteroidu. Podle představitelů japonské kosmické agentury JAXA jsou tyto snímky velmi důležité při výběru vhodného místa pro přistání a odběr vzorků.

 

  • Zdroj textu:

    Space.com 

  • Zdroj fotografií: JAXA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907