Japonsko opět zasáhlo silné zemětřesení: Platí varování před tsunami

22.11.2016 - Martin Reichman

Pět let po zemětřesení a následné ničivé vlně tsunami čelí japonská prefektura Fukušima další hrozbě. Oblast zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně

Hrozba tsunami -<p>Podle původních varování měla přílivová vlna tsunami měřit okolo 3 metrů. </p>
Hrozba tsunami -

Podle původních varování měla přílivová vlna tsunami měřit okolo 3 metrů. 


Reklama

Epicentrum se nacházelo v moři asi 67 kilometrů severovýchodně od města Iwaki ve Fukušimské prefektuře, otřesy vycházely z hloubky deseti kilometrů. Úřady na tichomořském pobřeží vyzvaly obyvatele, aby se okamžitě přemístili do výše položených oblastí.

Televize NHK uvedla, že do přístavu Onahama u Iwaki již dorazila první tsunami, vlna byla vysoká 60 centimetrů. Zhruba 1,5 metru vysoká přílivová vlna dorazila také do přístavu Sendai v regionu Tóhoku. Právě Sendai a okolí bylo 11. března 2011 zasaženo silným zemětřesením a následná vlna tsunami zničila velkou část města. Otřesy byly podle Reuters znatelné i v Tokiu, které leží jižně od Fukušimské prefektury.

V březnu 2011 postihlo severovýchodní pobřeží Japonska zemětřesení o síle devíti stupňů, které vyvolalo masivní vlnu tsunami. Až 38 metrů vysoká přílivová vlna, která si vyžádala asi 28 tisíc obětí, místy zasáhla až 10 km do vnitrozemí a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu. Otřesy a mořské vlny rovněž vážně poškodily jadernou elektrárnu Fukušima.

TIP: Obrazy z města duchů: Malajský fotograf navštívil uzavřenou zónu ve Fukušimě

Provozovatel elektrárny společnost Tepco nyní ohlásila, že nové otřesy nezpůsobily v poničeném jaderném zařízení žádné další škody. Naměřena nebyla ani zvýšená radioaktivita.

  • Zdroj textu:

    NHK, ČTK, The Guardian, CNBC

  • Zdroj fotografií: CNBC

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907