Japonští vědci použili Tokijský nebeský strom k testu Einsteinovy relativity

12.04.2020 - Stanislav Mihulka

Experiment na druhé nejvyšší stavbě světa potvrdil, že hlouběji v gravitačním poli Země běží čas o něco pomaleji

<p>Tokyo Sky Tree, nejvyšší stavba Japonska</p>

Tokyo Sky Tree, nejvyšší stavba Japonska


Reklama

Einsteinova teorie relativity předpovídá, že hmotné objekty zakřivují časoprostor svou gravitací. Opravdu masivní objekty působí na časoprostor do té míry, že to naše přístroje mohou změřit. Einsteinova relativita mimo jiné předpovídá, že čas běží pomaleji, když je měřen hlouběji v gravitačním poli nějakého tělesa, než když takové měření proběhne méně hluboko v gravitačním poli.

Tuto předpověď ověřovali fyzici v laboratořích, a také v reálném světě, pomocí satelitů s velice přesnými hodinami. V takovém případě se satelity pohybovaly na oběžných drahách, které dělily tisíce kilometrů. Japonští badatelé nedávno uspořádali unikátní experiment, během něhož k ověření zmíněné Einsteinovy předpovědi využili telekomunikační věž Tokyo Sky Tree, čili „Tokijský nebeský strom“. Tato věž je vysoká 634 metrů a v současné době je druhou nejvyšší stavbou na světě po mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji.

TIP: Stále platí! Einsteinova teorie prošla testem v centru Mléčné dráhy

Vědci při experimentu použili dvoje extrémně přesné hodiny. Jedny z nich umístili do přízemí věže a druhé na tzv. Druhé pozorovací podlaží, které se nachází ve výšce 450 metrů. Díky ultrapřesným měřením se jim podařilo potvrdit, že Einsteinova relativita skutečně stále platí. Japonský tým zároveň přiznává, že výzva Einsteinovy relativity byla jen třešničkou na dortu. Vědci by rádi podobný systém využívali pro přesná měření v terénu, například pro geologické pohyby. A potřebovali jej vyzkoušet mimo laboratoř.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    RIKEN

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907