Jazykovědma prozrazuje: Co děláme, když chytáme lelky?

05.06.2022 - Markéta Gregorová

Kdo nečinně hledí a nic nedělá, ten podle lidového rčení chytá lelky. Lelkování ale byla ve skutečnosti pořádná dřina...

<p>Lelci jsou aktivní za soumraku a v noci, den tráví přitisknutí k zemi, pařezu nebo podélně k větvi stromu. Živí se různým létajícím hmyzem.</p>

Lelci jsou aktivní za soumraku a v noci, den tráví přitisknutí k zemi, pařezu nebo podélně k větvi stromu. Živí se různým létajícím hmyzem.


Reklama

Kdo nečinně hledí a nic nedělá, ten podle lidového rčení chytá lelky. Lelkování jako synonymum pro nicnedělání však nepředstavuje příliš přesné vyjádření. Ve skutečnosti znamená chytit lelka pěknou dřinu. Abychom si zmíněnou frázi objasnili, musíme nejdříve vědět, co vlastně lelek je.

Označuje se tak malý, nevýrazně zbarvený noční pták, který ve dne spí a v noci loví drobný hmyz. Lelkování pak odkazuje k dřívějším dobám, kdy se ptáci chytali na návnadu na lep. Na lelka ovšem daná taktika nefunguje, protože spícího ptáčka za světla návnada nezajímá a za tmy ji nevidí. Doslovné chytání lelků tedy nespočívá ani tak v zahálení, jako spíš v provádění nesmyslné činnosti předem odsouzené k nezdaru. 

TIP: Jazykovědma prozrazuje: Proč kupujeme zajíce v pytli?

Venkované v Evropě byli přesvědčeni, že lelek v noci upíjí mléko hospodářským zvířatům, zvláště kozám. Z toho pochází jeho starší české označení lelek kozodoj nebo i lidovější noční kozodoj. Tato pověra zřejmě vznikla proto, že lelci v noci navštěvují chlévy, aby kolem zvířat chytali mouchy, ovády a jiný hmyz.

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ostrov Trindade v jižním Atlantiku. (foto: Wikimedia Commons, Simone MarinhoCC BY-SA 3.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907