Jazykovědma prozrazuje: Co děláme, když chytáme lelky?

Kdo nečinně hledí a nic nedělá, ten podle lidového rčení chytá lelky. Lelkování jako synonymum pro nicnedělání však nepředstavuje příliš přesné vyjádření. Ve skutečnosti znamená chytit lelka pěknou dřinu. Abychom si zmíněnou frázi objasnili, musíme nejdříve vědět, co vlastně lelek je.

Označuje se tak malý, nevýrazně zbarvený noční pták, který ve dne spí a v noci loví drobný hmyz. Lelkování pak odkazuje k dřívějším dobám, kdy se ptáci chytali na návnadu na lep. Na lelka ovšem daná taktika nefunguje, protože spícího ptáčka za světla návnada nezajímá a za tmy ji nevidí. Doslovné chytání lelků tedy nespočívá ani tak v zahálení, jako spíš v provádění nesmyslné činnosti předem odsouzené k nezdaru. 

Venkované v Evropě byli přesvědčeni, že lelek v noci upíjí mléko hospodářským zvířatům, zvláště kozám. Z toho pochází jeho starší české označení lelek kozodoj nebo i lidovější noční kozodoj. Tato pověra zřejmě vznikla proto, že lelci v noci navštěvují chlévy, aby kolem zvířat chytali mouchy, ovády a jiný hmyz.

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.