Jazykovědma prozrazuje: Co děláme, když chytáme lelky?

05.06.2022 - Markéta Gregorová

Kdo nečinně hledí a nic nedělá, ten podle lidového rčení chytá lelky. Lelkování ale byla ve skutečnosti pořádná dřina...

<p>Lelci jsou aktivní za soumraku a v noci, den tráví přitisknutí k zemi, pařezu nebo podélně k větvi stromu. Živí se různým létajícím hmyzem.</p>

Lelci jsou aktivní za soumraku a v noci, den tráví přitisknutí k zemi, pařezu nebo podélně k větvi stromu. Živí se různým létajícím hmyzem.


Reklama

Kdo nečinně hledí a nic nedělá, ten podle lidového rčení chytá lelky. Lelkování jako synonymum pro nicnedělání však nepředstavuje příliš přesné vyjádření. Ve skutečnosti znamená chytit lelka pěknou dřinu. Abychom si zmíněnou frázi objasnili, musíme nejdříve vědět, co vlastně lelek je.

Označuje se tak malý, nevýrazně zbarvený noční pták, který ve dne spí a v noci loví drobný hmyz. Lelkování pak odkazuje k dřívějším dobám, kdy se ptáci chytali na návnadu na lep. Na lelka ovšem daná taktika nefunguje, protože spícího ptáčka za světla návnada nezajímá a za tmy ji nevidí. Doslovné chytání lelků tedy nespočívá ani tak v zahálení, jako spíš v provádění nesmyslné činnosti předem odsouzené k nezdaru. 

TIP: Jazykovědma prozrazuje: Proč kupujeme zajíce v pytli?

Venkované v Evropě byli přesvědčeni, že lelek v noci upíjí mléko hospodářským zvířatům, zvláště kozám. Z toho pochází jeho starší české označení lelek kozodoj nebo i lidovější noční kozodoj. Tato pověra zřejmě vznikla proto, že lelci v noci navštěvují chlévy, aby kolem zvířat chytali mouchy, ovády a jiný hmyz.

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907