Reklama


Jedna planeta systému TRAPPIST-1 má železné jádro jako Země

09.05.2018 - Stanislav Mihulka

Planeta TRAPPIST-1e má s velkou pravděpodobností ohromné železné jádro

<p>Slibná planeta TRAPPIST-1e</p>

Slibná planeta TRAPPIST-1e


Reklama

Planetární systém TRAPPIST-1 nás nepřestává udivovat. Červený trpaslík a jeho sedm exoplanet jsou prostě úžasní. A po novém objevu jsou snad ještě zajímavější.

Astronomové Gabrielle Englemann-Suissa a David Kipping z Kolumbijské univerzity zjistili, že jedna z kamenných planet tohoto systému s pravděpodobností 99,3 procent má železné jádro. Shodou okolností jde o jednu z planet, která v systému obíhá v obyvatelné zóně, kde by se mohla vyskytovat i kapalná voda.

Exoplaneta se železným jádrem

Dotyčnou planetou je TRAPPIST-1e a její železo-křemičité jádro by mělo být skutečně impozantní. Podle propočtů astronomů tvoří jádro přinejmenším polovinu objemu planety. Na Zemi přitom jádro představuje pouhých 15 procent z celé planety.

TIP: Nadějné světy: Některé planety systému TRAPPIST-1 udrží atmosféru miliardy let

Planeta TRAPPIST-1e je o něco málo menší než Země a obíhá v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. Podle vědců je možné, že má k dispozici i dostatečně výkonné magnetické pole, které by ji mohlo chránit před zářením červeného trpaslíka. Znamená to, že v tuto chvíli jde o jednu z planet nejpodobnějších Zemi, jakou známe.

Cesta do systému TRAPPIST-1:

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL - Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907