Jedna planeta systému TRAPPIST-1 má železné jádro jako Země

09.05.2018 - Stanislav Mihulka

Planeta TRAPPIST-1e má s velkou pravděpodobností ohromné železné jádro

<p>Slibná planeta TRAPPIST-1e</p>

Slibná planeta TRAPPIST-1e


Reklama

Planetární systém TRAPPIST-1 nás nepřestává udivovat. Červený trpaslík a jeho sedm exoplanet jsou prostě úžasní. A po novém objevu jsou snad ještě zajímavější.

Astronomové Gabrielle Englemann-Suissa a David Kipping z Kolumbijské univerzity zjistili, že jedna z kamenných planet tohoto systému s pravděpodobností 99,3 procent má železné jádro. Shodou okolností jde o jednu z planet, která v systému obíhá v obyvatelné zóně, kde by se mohla vyskytovat i kapalná voda.

Exoplaneta se železným jádrem

Dotyčnou planetou je TRAPPIST-1e a její železo-křemičité jádro by mělo být skutečně impozantní. Podle propočtů astronomů tvoří jádro přinejmenším polovinu objemu planety. Na Zemi přitom jádro představuje pouhých 15 procent z celé planety.

TIP: Nadějné světy: Některé planety systému TRAPPIST-1 udrží atmosféru miliardy let

Planeta TRAPPIST-1e je o něco málo menší než Země a obíhá v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. Podle vědců je možné, že má k dispozici i dostatečně výkonné magnetické pole, které by ji mohlo chránit před zářením červeného trpaslíka. Znamená to, že v tuto chvíli jde o jednu z planet nejpodobnějších Zemi, jakou známe.

Cesta do systému TRAPPIST-1:

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL - Caltech



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907