Jedna z Mozartových sonát tiší epileptické záchvaty a vědci už tuší proč

18.09.2021 - Stanislav Mihulka

Některé hudební skladby mají prokazatelný vliv na aktivitu mozku. Jednou z takových skladeb je Mozartova Sonáta pro dvě piana, kterou slavný skladatel složil ve svých 25 letech


Reklama

Vztah mezi hudbou a fungováním lidského mozku je předmětem zájmu již od dob Pythagorových. Nejčastěji bývá v této souvislosti zmiňován tzv. „Mozartův efekt“ – pojem, který vzbudil vlnu zájmu v devadesátých letech minulého století. Experiment vědců z univerzity ve Wisconsinu měl tehdy prokázat, že poslech Mozartovy hudby (krátkodobě) zlepšuje časově – prostorovou představivost. Studie Frances Rauscherové je dnes sice považována za neprůkaznou, výzkum v této oblasti ale pokračuje dodnes.

Předmětem zájmu vědců v roce 1993 byla Mozartova Sonáta pro 2 klavíry D-dur (KV 488), „Mozartův efekt“ je ale spojován i s dalšími skladbami slavného skladatele. Nedávno se na jednu z nich – Sonátu pro dvě piana D-dur (K. 448), zaměřili badatelé z prestižní soukromé univerzity Dartmouth College v New Hampshire.

Hudba v mozku epileptiků

Robert Quon se svými kolegy Mozartovu skladbu pouštěli 16 pacientům s těžkou formou epilepsie, kteří nereagovali na obvyklou léčbu. Pacientům přehrávali hudbu pomocí implantovaných senzorů a sledovali vliv „léčivé“ hudby na takzvané IED (Interictal epileptiform discharges), což je označení pro abnormální chování mozkových neuronů u těžkých epileptiků, v období mezi epileptickými záchvaty. Ukázalo se, že pouhých 30 sekund poslechu Mozartovy skladby IED výrazně tlumí

Podle vědců mají nejintenzivnější vliv na mozek epileptiků přechody mezi delšími pasážemi. Ty zřejmě vyvolávají pocit očekávání, po němž je posluchač Mozartem překvapen a vzniká silná pozitivní emoční reakce. Vliv emocí v mozku je stále do značné míry záhadou, v tomto případě má ale zřejmě blahodárný vliv na mozek epileptiků. 

TIP: Hudba léčí: Poslech klasické hudby může zdolat bolest či zánět

Badatelé zkoušeli svým dobrovolníkům pouštět i jiné skladby, včetně jiných děl Wolfganga Amadea Mozarta, Richarda Wagnera nebo hudby dle preferencí konkrétního pacienta. Na mozek epileptiků to ale nemělo sebemenší vliv, což podle amerických vědců ukazuje na význam Mozartovy Sonáty pro 2 klavíry.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907