Jezera na Titanu mohla vzniknout jako krátery po explozích dusíku

11.09.2019 - Stanislav Mihulka

Saturnův měsíc Titan má možná třaskavou minulost. Některá jeho jezera se nejspíš zrodila výbuchem podzemních kapes dusíku

<p>Jezero u severního pólu Titanu se strmými břehy</p>

Jezero u severního pólu Titanu se strmými břehy


Reklama

Na povrchu pozoruhodného zmrzlého Saturnova měsíce Titanu vědci před časem objevili jezera, která jsou vyplněná kapalným metanem a dalšími uhlovodíky. Některá z těchto jezer jsou lemována strmými břehy, které dosahují výšek mnoha desítek metrů. Planetární vědci se snaží přijít na to, jak taková jezera mohla na Titanu vzniknout.

Giuseppe Mitri z italské Università d’Annunzio nyní přišel s teorií, že jezera se strmými břehy mohla vzniknout velmi dramatickým způsobem. Podle jeho teze jde o explozivní krátery, které vznikly při dávných explozích dusíku v plynném skupenství.

Explozivní krátery Titanu

Vědci doposud předpokládali, že tato jezera na Titanu mohla vznikat pozvolným rozpouštěním ledového povrchu měsíce kvůli působení kapalného metanu. Podobně vznikají na Zemi krasová jezera, i když je to samozřejmě za úplně jiných podmínek. Podle nové hypotézy to ale byla mnohem výbušnější záležitost.

TIP: Jak vypadá koloběh metanu na Titanu?

Mitri a jeho kolegové předpokládají, že na Titanu kdysi existovaly podzemní kapsy s kapalným dusíkem. Když došlo k ohřátí povrchu Titanu, dusík se v těchto kapsách změnil z kapaliny na plyn. To vedlo k monumentálním explozím a vzniku kráterů, které pak podle vědců zalil kapalný metan. Tímto způsobem mohla vzniknout některá z menších jezer na Titanu, jejichž velikost odpovídá desítkám kilometrů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907