Jezera na Titanu mohla vzniknout jako krátery po explozích dusíku

11.09.2019 - Stanislav Mihulka

Saturnův měsíc Titan má možná třaskavou minulost. Některá jeho jezera se nejspíš zrodila výbuchem podzemních kapes dusíku

<p>Jezero u severního pólu Titanu se strmými břehy</p>

Jezero u severního pólu Titanu se strmými břehy


Reklama

Na povrchu pozoruhodného zmrzlého Saturnova měsíce Titanu vědci před časem objevili jezera, která jsou vyplněná kapalným metanem a dalšími uhlovodíky. Některá z těchto jezer jsou lemována strmými břehy, které dosahují výšek mnoha desítek metrů. Planetární vědci se snaží přijít na to, jak taková jezera mohla na Titanu vzniknout.

Giuseppe Mitri z italské Università d’Annunzio nyní přišel s teorií, že jezera se strmými břehy mohla vzniknout velmi dramatickým způsobem. Podle jeho teze jde o explozivní krátery, které vznikly při dávných explozích dusíku v plynném skupenství.

Explozivní krátery Titanu

Vědci doposud předpokládali, že tato jezera na Titanu mohla vznikat pozvolným rozpouštěním ledového povrchu měsíce kvůli působení kapalného metanu. Podobně vznikají na Zemi krasová jezera, i když je to samozřejmě za úplně jiných podmínek. Podle nové hypotézy to ale byla mnohem výbušnější záležitost.

TIP: Jak vypadá koloběh metanu na Titanu?

Mitri a jeho kolegové předpokládají, že na Titanu kdysi existovaly podzemní kapsy s kapalným dusíkem. Když došlo k ohřátí povrchu Titanu, dusík se v těchto kapsách změnil z kapaliny na plyn. To vedlo k monumentálním explozím a vzniku kráterů, které pak podle vědců zalil kapalný metan. Tímto způsobem mohla vzniknout některá z menších jezer na Titanu, jejichž velikost odpovídá desítkám kilometrů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907